Kapradina jako přírodní detektiv. Vědci zjistili, co ukrývá ve svých listech

Papratka samičí, běžná kapradina českých lesů, může sloužit jako cenný ukazatel stavu životního prostředí. Ukázal to rozsáhlý výzkum odborníků z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří analyzovali vzorky rostlin z celé České republiky. Zjistili, že listy kapradiny dokážou ukládat nejen živiny, ale také některé stopové prvky, kovy a dokonce prvky vzácných zemin.

Vědci zkoumali vzorky papratky samičí z celkem 244 lesních lokalit napříč Českou republikou. Na 35 vybraných stanovištích následně podrobně sledovali vztah mezi obsahem 45 chemických prvků v listech rostlin, vlastnostmi půdy, geologickým podložím a klimatickými podmínkami. Výsledky ukázaly, že kapradina dokáže některé prvky koncentrovat výrazně více než běžné lesní rostliny. Díky tomu může fungovat jako přirozený biomonitoringový nástroj, který pomáhá sledovat změny v prostředí. „Kapradiny patří mezi rostliny, které jsou z hlediska příjmu a ukládání chemických prvků velmi zajímavé. Papratka samičí dokáže zachycovat a koncentrovat některé prvky výrazně více než většina běžných lesních rostlin,“ uvedl Ivan Suchara, vedoucí odboru biomonitoringu VÚK.

V listech se ukrývají i vzácné zeminy

Nejzajímavější výsledky přineslo sledování stopových prvků. Papratka samičí se ukázala jako schopná akumulovat například lanthan, cer nebo neodym, tedy prvky ze skupiny vzácných zemin, které jsou důležité pro výrobu moderních technologií, elektromobilů, baterií nebo elektroniky. Výzkumníci zaznamenali také zvýšené množství některých dalších prvků, například barya, kadmia, rtuti, molybdenu, manganu, niklu a zinku. Naopak rizikové prvky jako arsen, olovo nebo antimon rostlina přijímala jen omezeně. Studie zároveň ukázala, že chemické složení rostlin výrazně ovlivňuje také geologické podloží. Například lokality na žulových horninách vykazovaly odlišné hodnoty některých prvků než stanoviště na pískovcích nebo rulách.

Kapradina jako nástroj ochrany přírody

Výzkum odhalil také regionální rozdíly. Vyšší obsah železa vědci zaznamenali například ve východní části republiky v okolí Ostravy, kde se dlouhodobě projevuje vliv průmyslové činnosti. Přestože většina sledovaných lokalit odpovídala přirozeným podmínkám, výsledky potvrzují význam kapradin pro sledování stavu lesních ekosystémů. „Kapradiny představují jakýsi přírodní archiv informací o prostředí, ve kterém rostou. Dokážou zachytit vlivy geologie i lidské činnosti a poskytují nám cenné údaje o stavu krajiny,“ vysvětlil Ivan Suchara. Výzkum potvrzuje, že i běžné rostliny mohou být důležitým zdrojem informací o fungování přírody. Díky schopnosti ukládat vybrané chemické prvky může být papratka samičí užitečným pomocníkem při sledování kvality půdy, změn v krajině i dopadů lidské činnosti na životní prostředí.*

Zdroj: Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.