Zdroje jsou v přírodě omezené, proto si o ně organismy konkurují a ten, kdo je nejlepší v jejich získávání, vyhraje. Je tomu ale opravdu tak? Vždyť všude kolem nás pozorujeme větší či menší množství druhů žijících pohromadě, jako by konkurence ani neexistovala, a to tyto organismy, na rozdíl od lidské společnosti, nemají antimonopolní úřad!
Tato situace má několik možných vysvětlení. Například bychom mohli říct, že konkurence zas tak důležitá není, nebo že rozdíly v konkurenční schopnosti nejsou dost veliké, aby vyhrál jen jeden druh. Taky bychom mohli argumentovat, že podmínky se neustále mění (například počasí z roku na rok), takže ve vlhkém roce má výhodu jeden druh, v suchém zase jiný a ke konkurenčnímu vyloučení nedojde. V neposlední řadě je zde fakt, že druhy ve společenstvu se obvykle specializují na různé zdroje, takže se konkurenci vyhýbají. Například různé druhy pouštních mravenců se liší velkostí kusadel, a sbírají tak různě velká semena, a zatímco lvi loví, hyeny se spokojí s mršinami. Jak je to ale u rostlin? Všechny potřebují slunce, oxid uhličitý a vodu s rozpuštěnými minerálními látkami!
V hlavní roli konkurence
I rostliny mají své způsoby, jak se konkurenci vyhnout. Všechny sice potřebují vodu, ale mohou ji získávat z různé hloubky půdy. Alespoň právě takový mechanismus rozdělení zdrojů ekologové znali z pouští, kde rostliny rostou jednotlivě a je relativně jednoduché zjistit, v jaké hloubce koření. V naší louce je však složitější tento problém studovat, protože rostliny mají jemné kořeny v půdním profilu navzájem propletené.
Náš kolega Tomáš Hájek spolupracoval s týmem německých kolegů na řešení otázky, zda rostliny v louce koření v různé hloubce a jestli se případné rozdíly zachovávají, i když louku postihne sucho. Analýza stabilních izotopů kyslíku ve vodě, jejichž poměr se mění s hloubkou půdy, potvrdila, že rostliny mají půdní profil rozdělený. Čtyřleté sucho ale druhy sblížilo; sice si relativní rozdíly mezi sebou zachovaly, všechny ale vodu získávaly spíše z mělčích vrstev půdy a žádný z nich neinvestoval do hloubkového růstu kořenů.
Všechny experimentální rostliny sucho přežily, na každou rostlinu se dostalo alespoň trochu vody z rosy a nevydatných dešťů a konkurence zřejmě nehrála ve společenstvu podstatnou roli. Při dlouhodobějším suchu to však pro některé na přežití nemusí stačit.
Zdroj: Botanický ústav AV ČR
