Jak chladit přehřátá města? Stromy a vodou

Léto s sebou přináší otázku veder, sucha, ale i přívalových srážek. Je běžné, že v teplých měsících roku je ve městech vyšší teplota než v okolní krajině, což souvisí zejména s velkým množstvím zpevněných ploch i fasád. Ty v horkých dnech zadržují teplo a vydávají ho i po setmění. Povrchové teploty ploch ve městech pak mohou dosahovat i 70 °C. Fenomén přehřívání a sucha se ale netýká jen velkých měst. Mohou jím trpět například i vybetonovaná centra malých obcí, kde chybí zeleň, nebo obce obklopené holými poli rozpalujícími se po sklizni.

Řešení existuje: práce se zelení a dešťovou vodou. Proč právě zeleň a voda? Protože v horkých dnech díky přirozenému výparu ochlazují své okolí. Například dospělá bříza dokáže za den odpařit přibližně 70 litrů vody a v tropických dnech to může být až 400 litrů.

Rozdíly jsou mezi jednotlivými druhy stromů, záleží také na jejich stáří, velikosti koruny i listové plochy. Zjistit, jak konkrétní strom ochlazuje, může pomoci například nová mobilní aplikace Tree Check, která je zdarma ke stažení na Google Play či App Store. Po vyfocení stromu rozpozná, o jaký druh stromu se jedná, změří jeho obvod kmene, určí charakteristické znaky. Následně pak vypočítá, kolik tento strom v létě vypaří vody či jak velký stín svou listovou plochou poskytuje. 

„V souvislosti s klimatickou změnou se předpokládá, že se bude přehřívání, sucho i lijáky projevovat častěji a intenzivněji. Neznamená to ale, že jsme v tomto ohledu bezmocní. Už v současné chvíli můžeme pracovat na tom, jak tyto problémy do budoucna mírnit,“ podotkl Martin Ander z Nadace Partnerství. A dodal: „Tam, kde je to možné, nahraďme asfalt a beton propustnými či polopropustnými povrchy – například zatravňovací dlažbou či štěrkovými trávníky. Dešťovou vodu zadržujme pomocí zasakovacích pásů, dešťových záhonů, průlehů či sběrných jezírek. Velkou službu udělá i přerušovaný obrubník, který správným spádováním pomůže odvést dešťovou vodu do rozsáhlejší travnaté plochy a z hlediska stavby nepřinese žádné vícenáklady.“

Efektivní plánování a rozvoj adaptačních opatření na změnu klimatu vyžaduje nejen zapojení státu a obcí. Stranou by neměl zůstat ani soukromý sektor, spolky, školy či široká veřejnost, která tímto způsobem sama může zlepšit svou kvalitu života a zdraví. Letní vlny veder s sebou totiž přináší nemalá zdravotní rizika, která ohrožují zejména dlouhodobě nemocné (diabetici, kardiaci), seniory a děti.

„Své bydlení můžeme postavit či upravit tak, aby se v horkých dnech nepřehřívalo. Natřeme fasádu a střechu světlou barvou, která odráží větší množství slunečního záření zpět do okolí. Okolí domu osázejme zelení, využijme popínavé rostliny nebo dokonce zelenou střechu. Důležité je také stínit zvnějšku s využitím venkovních žaluzií, okenic, pergol či markýz nebo větrat v brzkých ranních a večerních hodinách,“ vysvětluje Ander.*

Zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down