Konference Počítáme s vodou 2023, která se konala začátkem září v Orea hotelu Angelo v Praze 5, přinesla řadu inspirací pro adaptaci na změnu klimatu i od zahraničních přednášejících. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura v uličním prostoru: od detailu k údržbě. Mezinárodní konferenci pořádá ZO ČSOP Koniklec.
On-line se s přednáškou Navrhování pro město citlivé ke klimatu a přírodě připojil Dirk van Peijpe, projektant a urbanista ze studia De Urbanisten (Nizozemsko). Představil čtyři projekty, jejichž úkolem je přetvořit Rotterdam na město citlivé ke klimatu.
Prvním byl ikonický, již 10 let starý, projekt vodního náměstí Benthemplein. Ve třech nádržích zde vznikla dočasná retence pro 1700 m3 dešťové vody, která je využívána 10 % roku (vyprázdní se do 48 h). Zbylých 90 % roku slouží nádrže jako veřejný prostor pro jiné aktivity, o nichž spolurozhodovali i místní obyvatelé. Je zde možno posedět, poobědvat, jezdit na skateboardu, konají se zde i bohoslužby. Část náměstí je ozeleněna a zastíněna. Principy použité na vodním náměstí byly pak rozšířeny na celou čtvrť Zoho, kde v řadě drobných projektů jsou odpojovány dešťové svody od kanalizace, budovány dešťové zahrady, zelené střechy, stromořadí atd.
Unikátní je projekt parku Hofbogen – 2 km dlouhé opuštěné vyvýšené železnice, z níž jsou krásné výhledy na město, která je proměňována na park propojený s okolím. Kromě železnice jsou ozeleňovány i přilehlé ulice vč. fasád domů. Rozmanitá zeleň je přínosem nejen pro lidi, ale i pro živočichy, kterým poskytuje úkryt, potravu či cesty. Park je zavlažován dešťovou vodou sbíranou ze střech a náměstí, přirozeně vyčištěnou vegetací porostlými biofiltry (kořenovkami) a čerpanou do parku.
Dalším projektem byl přílivový park Keilehaven, který vznikl v deltě řeky. Různé části parku jsou dočasně zaplavovány a podle toho byla volena vegetace a využití. Park plní mnoho různých funkcí, důraz je kladen zejména na propojení města a řeky, zlepšení ochrany před záplavami a zvýšení biodiverzity. Na závěr ještě stručně zmínil projekt Spongegarden, který je součástí proměny města na Sponge City – město houba neboli město, které dešťovou vodu sbírá, zadržuje a postupně vrací.
Denis Dujardin, krajinářský architekt a urbanista z Belgie, se v příspěvku Vyjednávání s přírodou skrze dešťové zahrady zabýval tím, jak se má zacházet s vegetací, aby byl propojen vzhled, biodiverzita a půdní podmínky. Ukázal příklady výběru vhodné vegetace dešťových zahrad podle druhu půdy a to, jak nechávají pracovat samotnou přírodu („vyjednávají s ní“). Např. na písčitých půdách s velmi rychlým vsakem je vhodné použít směs rostlin, z nichž si pak příroda vybere, které přežijí. Na písčito-jílovitých půdách s poměrně dobrým vsakem zase vybírali rostliny podle vzhledu a schopnosti spolužití, aby tvořily patchwork (Obr. 11). Pro těžké jílovité půdy, kde nedochází ke vsaku, jen k výparu za horkého léta, jsou vhodné irisy, které jsou schopny se na tyto podmínky adaptovat. Ukázal i projekt s velkou centrální dešťovou zahradou v Ghentu, kde se veškerá dešťová voda díky malému znečištění může vsakovat a kde byl použit beton s polymery místo cementu.
Sebastian Schlecht, architekt, urbanista a zakladatel krajinné laboratoře „la la.ruhr“ (Německo), v příspěvku Krása v novém hávu — proč je navrhování ulic klíčem pro tzv. „futureproof“ města(tj.města připravená na budoucnost) ukázaldůležitost ulic pro společenský život. Bylo prokázáno, že větší provoz na ulici vede k tomu, že lidé mají ve stejném perimetru méně přátel. Ulice jsou místem, kde se lidé scházejí, demonstrují, kde žije i řada živočichů. Již řadu let se různé iniciativy se snaží o ozelenění a kultivaci měst a jejich ulic.
Pro vizualizaci implementace zeleně do ulice a zvýšení zájmu o ni kancelář „la la.ruhr“ vyvinula speciální software, kdy stačí chodit s tabletem po ulici a změna je hned vidět. Cílem projektu „Ulice, kde se dá žít“ bylo nejprve zprostředkovat diskuze, kdy lidé hodnotili přednosti a nedostatky ve své ulici, a pak se ulice změnila v živou laboratoř s nejrůznějšími aktivitami. Na závěr lidé dávali návrhy, jak ulici zlepšit. Zajímavé bylo, že lidé nehodnotili parkování jako problém, takže většina parkovacích míst byla odstraněna a nahrazena zelení. Představil i další projekty přeměny ulic na zelené vize – vtipná videa Jana Kamenskeho, Free Street Manifesto či AI z Nizozemí, kdy do fotografie ulice z Google maps jsou doplněny různé varianty zeleně. Byly to vše pěkné ukázky, jak je možno hravým způsobem zapojit veřejnost.
Zdroj: www.pocitamesvodou.cz*
