07.03.2005 | 06:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Inspirace – velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve. Pojí se s památkou umučení a vzkříšení Krista. Avšak slavily se ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na židovský svátek pesach – památku vysvobození Židů z egyptského zajetí. Pohané v tento čas vítali jaro a začátek zemědělských prací.

Podobně jako o Vánocích i o Velikonocích mají lidé potřebu vyzdobovat si své příbytky. Pro květináře a floristy je to druhá velmi silná sezóna, na kterou by se měli v dostatečném předstihu dobře připravit. K však nestačí sledovat pouze aktuální trendy, avšak i znalosti určitých principů a zásad a také poznání historie. To vše se dozvíte z následujících řádků.

aranžmá
Do sesazovaných misek používáme rychlené jarní květiny, např. hyacinty, narcisy, krokusy, tulipány, sněženky, petrklíče atd. Součástí aranžmá může být vyseté obilí (symbolizuje počátek zemědělských prací), rychlené zelené nebo rozkvetlé větve keřů, malovaná vajíčka a ozdobná zvířátka.Vytváříme sesazované misky, aranžmá na stůl a na zavěšení, ošatky, košíky, jarní kytice a vázy. Převládající barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá, které jsou hřejivé, veselé a jásavé.

historie
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem – slunovrat a měsícem – úplněk. Od počátku se křesťané snažili oddělit Velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem a asi koncem 6. století byl obecně přijat Alexandrijský způsob jeho výpočtu. Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti – 21. 3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna.

co znamená slovo Velikonoce?
V noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista a proto se tato noc nazývá Velkou nocí. Od ní je odvozen náš název Velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum.

symboly velikonoc

velikonoční beránek
pomlázka
vyseté obilí
vajíčka

proč se šlehalo
- aby byla děvčata zdravá, pilná, a veselá celý rok
- předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku
- hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná
- také na znamení přátelství mezi rodinami – děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře

velikonoční vajíčko
- již odpradávna bylo symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému
- zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s půstem, který Velikonocům předcházel, při kterém se vejce jíst nesměla
- ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr

velikonoční zajíček
- v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života
- v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření „maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“, symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti
- bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce – to znamenalo hledání ukrytých vajíček v zahradě

barvení v odvaru z cibule

Co potřebujeme?
- cibuli - odvar ze slupek
- hadřík - nejlépe gáza
- provázky
- různé listy, tráva, první jarní kytičky

Použít můžeme různý rostlinný materiál, jako trávu, jitrocel, petržel, kytičky atd.
Přiložíme jej na omyté a odmaštěné vajíčko – fantazii se meze nekladou. Zabalíme opatrně do hadříku, abychom nehýbali naaranžovanými lístečky a pevně převážeme provázkem. Obarvíme v odvaru z cibulových slupek, odstín záleží na tom, jak dlouho vajíčko necháme ponořené. Gázu a listy opatrně odstraníme, oschlé vajíčko můžeme vyleštit hadříkem a sádlem – hezky se pak leskne.

přírodní barvení vajec

Kromě cibule lze k barvení vajec použít i jiné přírodní materiály.
barva žluto-oranžová - odvar z cibulových slupek
barva žlutá - šafrán
barva červená - odvar ze slupek červené cibule a octa
barva červená - červ. zelí nebo šťáva z červené řepy
barva červená až fialová - šťáva z borůvek
barva tmavě zelená - voda ze špenátu
barva hnědá - odvar z dubové kůry
barva tmavě zelená až černá - odvar z olšové kůry nebo saze
barva rezavá až hnědá - čaj

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down