O zahradnících se většinou vždy mluvilo jako o mužích. Byli to zámečtí zahradníci, zahradní architekti atd. Pokud se tomuto krásnému povolání věnovaly i ženy, pracovaly většinou v květinářství či vázaly květiny. Nyní se těmto lidem, kteří tuto uměleckou činnost provádí říká floristé. Letos si připomínáme jubilantku, která má floristiku sice jako koníčka, ale patří spíše profesně do školkařství, ale vlastně ovládá vše co má se zahradnictvím něco společného.
Jubilantkou je Ing. Margit Tobolovou, která se narodila 15. března 1959 v Opavě. Dětství prožila v části města, které se nazývá Kateřinky. Dnes v těchto místech stojí panelová výstavba, ale tehdy zde její rodiče bydleli v domě obklopeným velkou zahradou. Jak mi kdysi její maminka sdělila, jen co se naučila Margitka chodit, trávila veškerý čas na zahradě. Pořád něco sázela, přesazovala atd. S přibývajícím věkem byla tato láska k zahradě ještě intenzivnější.
Zahradnické vzdělaní
Po absolvování základní školy v roce 1974 nastoupila na gymnáziu v Opavě. Po maturitě se přihlásila ke studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně, obor zahradnický. I když odmaturovala se samými jedničkami, na studium v Brně se dostala až na druhý pokus. O obor, který si vybrala byl obrovský zájem a přijímali jen ty nejlepší z nejlepších. Čekání na druhý pokus vyplnila prací v zahradnickém podniku Květena v Opavě, kde tři měsíce čekala na nástup na VŠZ Brno. Povedlo se a v říjnu nastoupila do 1. ročníku, který pro nedostatek kapacit v Brně probíhal v Jihlavě. Po pěti letech studia v roce 1983 slavnostně promovala a VŠZ Brno opouštěla s červeným diplomem a titulem zahradnický inženýr. To již byla rok vdaná a v roce promoce se jí narodil syn Jiří. Manžel Zdeněk byl státní zaměstnanec a dostal umístěnku do Martina na Slovensku. Tam se také později se synem Jiřím odstěhovala a nastoupila do zahradnictví Komunálních služeb města Martina. V roce 1986 se narodil druhý syn Jan. Po pěti letech pobytu na Slovensku se rodina Tobolova vrátila na Moravu do Studénky. Margit se splnilo velké přání. Podařilo se jim koupit domek se zahradou v obci Rybí na Novojičínsku. Zaměstnání si našla v Komunálních službách v Novém Jičíně, kde pracovala v rozdělovně květin. Před zánikem podniku v roce 1990 nastoupila do zahradnictví v Kuníně, které provozoval Školní zemědělský podnik V Novém Jičíně. Vedoucím střediska zde byl Ing. Lička, který si později zařídil svoje zahradnictví a Margit s ním i nadále pracovala. Další uplatnění našla Margita na Školním zemědělském podniku, v závodě Žilina u Nového Jičína, kde pracoval na pozici ekonomky.
Foto: rodinné album M. Tobolové
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2019.
