Okem často neviditelné, přesto působí viditelné škody. Na Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty MENDELU se dokážeme na patogeny podívat zblízka. Choroby rostlin studujeme buď prostřednictvím elektronového mikroskopu, kdy sledujeme povrch pletiv rostlin, struktury hub a přítomnost bakterií, anebo mikroskopem konfokálním sledujeme působení patogenů ve vnitřních strukturách.
Přinášíme přehled chorob, se kterými jsme se dostali do kontaktu v rámci dosavadního výzkumu.
Způsobuje bakteriální černou žilkovitost brukvovitých. Choroba, přenositelná osivem, postihuje všechny zástupce brukvovitých zelenin, olejnin a také plodin užívaných jako zelené hnojení. Hostitelskými rostlinami však mohou být také plevele, např. kokoška pastuší tobolka. Zdrojem šíření bývá obvykle infikované osivo, kdy semenné rostliny nemusí projevovat známky choroby. Dále se bakterie zachovávají na posklizňových zbytcích či ozimých plodinách. Ideální podmínky pro šíření bakterií a jejich škodlivé působení jsou vlhko a teploty nad 25 °C. V chladnějších obdobích bez srážek bakterie perzistují na rostlinách bez viditelných projevů. Bakterie se šíří pletivy rostliny a postupně ucpávají cévní svazky. To má za následek deformace listů, zasychání a opad děložních listů u mladých rostlin. U starších rostlin pak jde o chlorózy a nekrózy tvaru písmene „V“ na okrajích listové čepele. Při masivním napadení rostliny odumírají.
Další bakterie, škodící na zelenině, konkrétně na rajčatech způsobuje bakteriální tečkovitost rajčete. Choroba, která se přenáší do nové pěstební sezóny převážně osivem způsobuje na listech, stoncích a stopkách květů malé skvrny o velikosti až tři milimetry. Tečky jsou tmavé se žlutým okrajem a mohou vytvářet i větší souvislé plochy. Plody rajčat bývají také napadeny, a to vystouplými tmavšími místy.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2023.
Text a foto: Ing. Vojtěch Ferby, prof. Ing. Robert Pokluda, Ph.D.,ZF MENDELU v Brně
Poděkování : Výzkum byl podpořen projektem NAZV MZe QK22010031 „Využití inovativního potenciálu nanotechnologií pro zvýšení rentability vybraných oblastí zemědělské produkce“ a projektem CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_017/0002334 Výzkumná infrastruktura pro mladé vědce.*
Článek byl odborně recenzován. Seznam použité literatury je dispozici u autorů článku.
