Letos slavíme 200. narozeniny Gregora Mendela, který objevil zákony dědičnosti při pokusech s křížením hrachu. Musím se přiznat, že Mendelovy pokusy s hráškem v klášterní zahradě byly pro mne, když jsem byla dítě, velkou inspirací: také jsem chtěla objevovat a myslela jsem, že kvůli tomu budu muset jít do kláštera. Že stačí jít do Botanického ústavu, jsem se dozvěděla až později…
Mendel byl se svými pokusy průkopníkem velkého dobrodružství v poznávání dědičnosti, se kterou mají dodnes plné ruce práce vědci po celém světě. Ti čelí výzvám a zvláštnostem, o kterých sám Mendel pravděpodobně neměl ani tušení. Totiž o přenosu dědičné informace mezi nepříbuznými druhy. Náš spolupracovník Václav Mahelka je například jedním z autorů studie, která přináší důkaz o vzácném jevu, kdy v genomu jednoděložné rostliny kandíku z čeledi liliovitých byl nalezen kousek genomu mochny. Cizí DNA se pravděpodobně dostala do genomu kandíku u předka současných druhů kandík psí zub a kandík kavkazský.
Jaký mechanismus umožnil přeskok kousku jaderného genomu z mochny do kandíku, není známo, ale spekulace v takových případech se vedou o hmyzu sajícím rostlinné šťávy nebo o houbových parazitech. Tito přenašeči by mohli totiž úspěšně přenést vir nebo bakterii, která si malou část genomu mochny přivlastnila.
Zdroj: Botanický ústav AV ČR v. v. i.
