V prosincovém čísle časopisu jsme čtenáře informovali o průběhu šestého ročníku „celozahradnické“ (Horti - zahrada, komplex - celek) výstavy v Olomouci. S ohlédnutím na předchozí ročníky výstavy Hortikomplex jsem se zeptala Ing. Josefa Roušara - šéfa oddělení zahradnických výstav Výstaviště Flora Olomouc, a.s., jak vidí budoucnost těchto akcí a co se v Olomouci chystá pro sezonu 2002.
Jak se rodil Hortikomplex?
Tato výstava vzešla z Podzimních zahradnických trhů, konaných od roku 1990. V letech 1992 - 93 se mimo trhů prosazuje také výstavka ovoce a zeleniny připravená Českým zahrádkářským svazem. Průlomovým se stal rok 1995, kdy se na výstavě, při tehdy ještě Zahradnických trzích představují dvě klíčové odborné unie - Zelinářská unie Čech a Moravy a Moravskoslezská ovocnářská unie, v dalších letech již Ovocnářská unie ČR s celostátní působností. Od roku 1996 byla výstavní část akce pojmenována Hortikomplex a Podzimní zahradnické trhy mají nadále pouze tržní charakter.
Kdo se podílí na organizování výstavy a komu je vlastně určena - odborníkům, nebo laikům?
Na organizaci se podílí vedle pracovníků našeho výstaviště také zástupci výše uvedených odborných unií „okrasnou“ součást výstavy, tedy floristickou soutěž, připravujeme ve spolupráci s další odbornou unií, Svazem květinářů a floristů.
V neposlední řadě je to již také zmíněný Český zahrádkářský svaz. Odborné unie zajišťují účast výrobních firem, profesionálů, kteří představují sortiment pro velkovýrobu včetně novinek s exponáty ve větších objemech, zatímco vystavovatelé za ČZS představují velmi široký sortiment odrůd (včetně mimotržních, krajových a starých) v menších množstvích (loni to bylo kolem 1200 vzorků).
Výstava je takto předurčena odborníkům z řad velkopěstitelů, malopěstitelů, ale i laikům.
Není tedy představou pořadatelů zasadit Hortikomplexu veletržní charakter, přispívat k setkávání pěstitelů s odběrateli, napomáhat při uskutečňování kontraktů?
Ano, to určitě je. Tak na příklad z iniciativy tajemníka ZUČM Ing. Karla Holíka došlo v předvečer zahájení letošní výstavy k historickému setkání výrobců, obchodníků, dovozců a zástupců obchodních řetězců komodit ovoce a zeleniny. Cílem setkání bylo vyjasnit si vzájemné vztahy, technické záležitosti (například způsoby finalizace).
Setkání je možno chápat také jako snahu pomoci při odbytu českých produktů s cílem snížit dovoz ze zahraničí u těch druhů, které lze vypěstovat v našich zeměpisných šířkách.
Co nového chystáte pro rok 2002, jaké máte cíle - myslím ty krátkodobé i vzdálenější?
Jak jste se už ptala v předchozí otázce, je tu snaha změnit charakter akce z výstavy na veletrh, který by byl zároveň přitažlivý i pro malopěstitele (zahrádkáře) a široké publikum, což je ve své podstatě konečný spotřebitel.
Tyto tendence zde byly již od prvopočátku, ale z mnoha objektivních i subjektivních důvodů k zásadní změně dosud nedošlo. Pro sedmý ročník výstavy cítíme potřebu změny prezentace ovoce a zeleniny, tedy prvků, na kterých jsou exponáty vystaveny. Přijdeme s novým mottem a celkovým pojetím. Představíme jinou skupinu výpěstků, tak jako loni v pavilonu H přehlídku tykví a tykvovitých rostlin. Rádi bychom také posílili „okrasnou“ součást Hortikomplexu především o floristické soutěže. Naším dlouhodobým cílem je cílená propagace českého ovoce a české zeleniny. Hortikomplex se má stát „díkůvzdáním“ na konci vegetace, stejně tak jako se již stal v širším pojetí svátkem ovoce a zeleniny. I nadále se nám bude jednat o estetické ztvárnění, líbivost pro návštěvníky výstavy/veletrhu s vysokou odbornou hodnotou vystavených exponátů a expozic.
Řekněte prosím našim čtenářům něco více o pavilonu H, který byl vaším nápad, a u návštěvníků se setkal s velkým ohlasem?
Přehlídka pavilonu nesla název Tykev - sortiment a použití. Celkem zde bylo k vidění přes 300 odrůd tykví a tykvovitých rostlin. Od sedmi firem. Nejvíce vzorků – 250 dodala firma Gebr, Jansen, Dinxplo, Nizozemí, která se specializuje na šlechtění a množení tykvovitých, VÚRV Praha – Ruzyně, genová banka Olomouc a Semo s. r. o., Smržice, patřily k vystavovatelům, někteří nám dodali nejen vzorky semen, ale vystavili také vlastní výpěstky. Vystavené plody od zahraničních firem byly totiž vypěstovány v našich zařízeních. SOUz Olomouc připravilo ochutnávky pokrmů a nápojů z tykví, které se těšily velkému zájmu návštěvníků stejně tak jako poradenská služba k tykvovitým rostlinám včetně prodeje novinek prováděné firmou Semo s. r. o., Smržice. Expozice nabídla i zábavnější část – vyřezávané, pomalované a figurální tykve. Představeny zde byly bezslupkaté (olejné) odrůdy pro produkci semen a oleje. Mezi exponáty nechyběla také původní česká šlechtění tykví, tedy dřeňové odrůdy ’Goliáš’ a ’Veltruská obří’, z bezslupkatých tradiční ’Opavská’ a nová ’Crystal’. Dali jsme si za cíl přiblížit široké veřejnosti rozmanitost barev, tvarů, velikostí a použití tykví a dalších tykvovitých, jako u nás na rozdíl od jiných zemí, opomíjeného druhu zeleniny.
A co potravinářský salon Olima, pravidelně konaný spolu s Hortikomplexem, je plánován i pro příští rok?
Příští rok tuto akci vypouštíme. Důvodem je složitá situace zpracovatelského a potravinářského průmyslu u nás. Neznamená to ale, že se zpracovatelé nemohou zúčastnit v rámci Hortikomplexu.
Moje poslední otázka – jak osobně hodnotíte průběh šestého ročníku Hortikomplexu?
Záměr výstavy se podle mého názoru podařil splnit na 98 % - jsem v zásadě spokojen. Stále se však dá něco zlepšovat. Meziročně se zvedl počet návštěvníků, přesto 22 tisíc platících je ještě hluboko pod hranici našich představ. Akce ještě nemá dlouhou tradici a my musíme být trpěliví a hlavně vytrvalí a tvořiví. V zelinářské části ubylo košťálovin, naopak přibylo plodové a listové zeleniny, čímž se dosáhlo rovnoměrnějšího zastoupení všech skupin zelenin. Ovocnáři nabídli pestrou paletu odrůd známého i netradičního ovoce i přes méně příznivý pěstitelský rok Již šestým rokem si řada vystavovatelů odnesla ocenění za nejlepší výpěstek, kolekci výpěstků, expozici a další ceny. Snad tedy i za ně mohu vyjádřit svou spokojenost.
