Sadové růže jsou širokou skupinou, která v sobě zahrnuje různé růstové formy. Přesněji by tuto skupinu charakterizoval název Keřové růže. Řadíme mezi ně jak růže jednou kvetoucí, tak i remontující, vzpřímeného růstu, které dorůstají ve třech letech po výsadbě výšky přes 100 centimetrů.
Při hodnocení sadových růží v Dendrologické zahradě v Průhonicích jsme použili stejnou metodiku jako u růží pnoucích. Hodnocení probíhalo po dobu tří let a začalo v druhém roce po výsadbě keřů. V průběhu vegetace probíhalo hodnocení v šesti termínech, přičemž první tři termíny připadají na první období květu v červnu a červenci, druhé tři termíny připadají na pozdní léto a podzim. Škála sledovaných údajů je velmi široká a na každý rok tak připadlo maximálně 45 bodů. Na konci sledovaného období může nejlepší odrůda teoreticky dosáhnout počtu 135 bodů, dalších pět bodů případně získá za mimořádné vlastnosti a novost ve šlechtění. Nejhodnotnější odrůdy ale v našich podmínkách dosahují maximálně počtu 100–120 bodů. Podrobněji byla použitá metodika popsaná v předchozím příspěvku – Hodnocení kolekce pnoucích růží v Průhonicích (viz Zahradnictví č. 5/2010).
Ačkoliv jsou tyto výsledky posbírány objektivním hodnocením, mohu jednotlivé odrůdy růží vykazovat výrazné rozdíly ve svém chování i v jedné lokalitě. Je to způsobenou volbou stanoviště, expozicí ke slunci, výživou a především péčí. Pro dosažení srovnatelných výsledků jsme plochy k výsadbě připravili jednotně.
Stanovištní podmínky
Dendrologická zahrada leží v nadmořské výšce 275 až 303 m n. m. Půdní profil tvoří hnědozem modální. Jedná se o hluboké, těžké půdy s neutrální chemickou reakcí. Průměrná roční teplota zde dosahuje 8,8 °C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 564,9 mm. Nejnižší teplota v průběhu probíhajícího pokusu byla naměřena v lednu 2010 a dosáhla hodnoty –23,3 °C, nejvyšší teplota v červenci 2007 dosáhla výšky 36,7 °C. Pozemek s kolekcí keřových růží leží ve střední části Dendrologické zahrady. Mírně se sklání k severovýchodu a ze směru převládajících větrů, od severozápadu, je kryt porostem stromů. Záhony jsou osluněny od časného rána do pozdního odpoledne.
Technologie výsadeb
Protože na stejném pozemku byla soustředěna sbírka růží v sedmdesátých a osmdesátých letech, vyměnili jsme povrchovou vrstvu ornice ve vrstvě 40 cm za kompostovaný hnůj. Půdní profil byl při skrývce ornice rozrušen do hloubky 60 –70 centimetrů. Výsadba keřů proběhla v listopadu a keře byly nakopčeny prosátým kompostem. Záhon jsme plošně namulčovali drcenou kůrou ve vrstvě 7–10 cm. Stejně jako u pnoucích dřevin jsme sjednotili všechny agrotechnické zásahy. Největším problémem po celou dobu hodnocení bylo opakované poškozování keřů okusem mladých letorostů ve spodní části keře srnami. Tvar keře tak především u nízkých odrůd není možné objektivně hodnotit.
Od každé odrůdy jsme vysadili tři rostliny do vzdálenosti 80 centimetrů, tak aby se vzájemně prorostly a v budoucnosti vytvořily mohutné keře. Prostor mezi jednotlivými odrůdami jsme vyplnili porostem mochny křovité a skalníku Dammerova. Na výrazných předělech jsme vysadili solitérní trsy ozdobnice čínské. V mezerách mezi keři jsou dočasně dosazeny různé druhy šanty: Nepeta subsessilis, Nepeta sibirica, Nepeta cubanica a Nepeta grandiflora. Tyto rostliny jsou použity jen jako doplněk, pro zvýšení atraktivity záhonů v průběhu sezóny. Růže jsou pro zjednodušení údržby vysazeny v liniovém záhonu. Trávník v jejich okolí se tak snadno udržuje kosením. Rozrůstající keře růží postupně omezují nízké podrostové keře mochen, skalníků a šant. Případné zmlazení keřů a odstraňování náletů je usnadněno možností přístupu ke keřům ze dvou stran.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2011.
Text a foto Zdeněk Kiesenbauer, Dendrologická zahrada, VÚKOZ, v.v.i. Průhonice
