18.10.2004 | 07:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hnojení rybízu a angreštu

Při pěstování rybízu a angreštu si musíme uvědomit, že převážná část kořenového systému se vytváří mělce pod povrchem půdy, tzn. že rostliny jsou citlivé na nedostatek vláhy, koncentraci půdního roztoku a malý obsah organických látek v půdě. Výsadbu bychom měli provádět zásadně na podzim vzhledem k vysokým nárokům na půdní vlhkost. V průběhu vegetace je možné také mulčování slámou, abychom snížili neproduktivní výpar.

I když můžeme jednotlivými živinami hnojit i v průběhu trvání kultury, nikdy již není možno je zapravit do celého prokořeněného profilu půdy. Proto bychom měli velkou pozornost věnovat přípravě pozemku před výsadbou. Jako nejlepší se jeví dvouletá příprava půdy. V prvním roce se na pozemku pěstují okopaniny, ke kterým se zařazuje organické hnojení. Následnou plodinu ve druhém roce volíme tak, aby byl dostatek času na přípravu pro podzimní výsadbu. Před výsadbou kultury je vhodné zapracovat do půdního profilu 30 – 40 tun chlévského hnoje na hektar. Nejvíce náročnou plodinou na organické hnojení je černý rybíz, ke kterému by se mělo aplikovat až 60 – 80 tun chlévského hnoje na hektar.
Dalším důležitým faktorem je správná hodnota půdní reakce. Rybíz i angrešt vyžadují reakci mírně kyselou až neutrální. Na lehkých půdách je nejvhodnější pH = 5,5, na středních pH = 6, na těžších půdách potom pH = 6,5. Na alkalických půdách trpí rybíz i angrešt častými chlorózami, což je způsobeno nedostatkem železa. To je zde totiž vysráženo ve formě pro rostliny nepřístupných solí a hydroxidů. Proto bychom se v takovémto případě měli snažit používat spíše fyziologicky kyselá hnojiva. Možný je i postřik slabým roztokem síranu železnatého.
K zajištění vegetativního růstu a plodnosti je nezbytné dusíkaté hnojení v průběhu vegetace. Nejvhodnější jsou hnojiva s amonnou formou, např. síran amonný. Aplikujeme je na jaře. Nedostatek dusíku se projevuje omezeným růstem listů, listy jsou žlutozelené s červenými odstíny. V důsledku jejich opadu je redukován růst výhonů a v následujícím roce se vytvářejí malé bobule. Pozor si musíme dát, ale také na přehnojení dusíkem. Vyšší dávky totiž snižují v plodech obsah vitamínu C, pektinů a cukrů. Nižší bývá také obsah fosforu v listech.
Fosfor je pro rostlinu stejně důležitý jako dusík. Jeho nedostatek snižuje výnosy a omezuje tvorbu květů. Bobule jsou malé a z nutričního hlediska nekvalitní. Častým symptomem deficitu fosforu je bronzové zbarvení listů. Při hnojení fosforem používáme především superfosfáty a hlavní důraz klademe na zásobní hnojení před výsadbou kultury. To platí i o aplikaci draselných a hořečnatých hnojiv.
U draselných hnojiv je nutno se vyvarovat používání jejich chloridových forem. Zejména červený rybíz je na obsah chlóru v půdě citlivý a toxické působení se projevuje rezavěním okrajů listů. Nedostatek draslíku vyvolává u rybízu okrajovou spálu a opožděné zrání. V dalším roce bývají listy purpurově červené, což se zase projevuje hlavně u angreštu. Nedostatek se dá odstranit aplikací síranu draselného v průběhu vegetace.
Podobné symptomy nedostatku jako u draslíku jsou znatelné i v případě hořčíku. Nedostatek této makroživiny se nejčastěji projevuje na lehkých kyselých půdách. K doplnění chybějícího hořčíku je nejlépe použít zase síranových forem (např. kieserit).
Nedostatek vápníku se projevuje na listech chlorózou a omezením transpirace. Vápník je také důležitý pro neutralizaci organických kyselin v plodech. Hlavní význam vápníku však spočívá v jeho vztahu k půdní reakci. Její úprava by u rybízu a angreštu připadala v úvahu na silně kyselých půdách. Ke zvýšení hodnoty pH o jeden stupeň se používá na těžkých půdách 2 tuny páleného vápna. U středně těžkých půd je to 1,7 t uhličitanu vápenatého a u lehkých půd 1 tuna uhličitanu vápenatého na hektar. Případné vápnění se provádí před výsadbou, nejlépe v září. Po vápnění musíme respektovat odstup alespoň 3 týdnů, kdy na stejný pozemek můžeme použít organická hnojiva nebo jiná průmyslová hnojiva.
Z mikroelementů jsou rybíz a angrešt nejcitlivější na nedostatek bóru a mědi. Při nízkém obsahu bóru v půdě dochází ke skořicovému zbarvení listů a deformování mladých listů. Deficit je možno odstranit aplikací boraxu v dávce do 50 kg.ha-1. Nedostatek mědi se projevuje krátkými výhony, které špatně vyzrávají a chlorotickými listy. Jako účinný prostředek je možno použít postřik 0,1 % síranem měďnatým.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Vážení přepište článek aby jej pochopil i laik jako já. Je vhodný cererit, vápenný hydrát na mírně kyselé půdě a kdy, u 15letého černého rybízu? A kolik?

  2. Proboha to není článek pro zahradníka, ale doktora věd, je problém napsat tohle se hodí a toto ne?

  3. Vaše rady jsou pro velko – pěstitele. Dáváte rady v tunách! zahradníci a podnikatele už ví kolik dávat ale začátečníci ne Proč neudáváte jaký druh kupovaného hnojiva a jaký druh přírodního hnojiva?

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down