13.05.2021 | 12:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Historický přehled výskytu zavíječe zimostrázového

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je významným škůdcem rostlin rodu Buxus (zimostráz) – v podmínkách Evropy zejména zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), z východoasijských druhů pak zimostrázu malolistého (Buxus microphylla) a jejich kultivarů. Původně pochází z vlhkých subtropických oblastí jihovýchodní Asie (Čína; Japonsko; Korejská republika; Tchaj-wan; Indie – přičemž jediný záznam z Indie je dosud pouze ze státu Himáčalpradéš, i proto je vedený jako nespolehlivý; ruský Dálný východ – zde jsou pochybnosti, zda se skutečně jedná o původní areál).

Má se za to, že zavíječ zimostrázový škodí i na brslenu druhu Euonymus japonicus a cesmíně druhu Ilex purpurea a Ilex chinensis. V zemích původu byl škůdce hlášen také na brslenu křídlatém (Eonymus alatus), tlustonitníku klasnatém (Pachysandra terminalis) či například na pomerančovém jasmínu (Murraya paniculata), ovšem neexistují žádné zprávy o napadení těchto druhů rostlin v Evropě. Tento zavíječ je hmyz býložravý, a jak z předchozího textu vyplývá – vysoce monofágní.

Životní cyklus

V našich podmínkách má většinou dvě generace, výjimečně za teplého podzimu částečnou generaci třetí (v zemích, kde se vyskytuje přirozeně, se dokonce uvádí až pět generací). Zimu přečkává ve stadiu drobných housenek (1.–3. instar, zpravidla 3. instar, jak bylo potvrzeno také výzkumem prováděným v Moldavsku – viz text níže), které jsou schované mezi dvěma pevně spředenými listy hostitelské rostliny a vykazují velikou odolnost vůči nízkým teplotám. Ty svoji aktivitu (tzv. jarní žír) započínají během druhé poloviny března až první poloviny dubna, při teplotě překračující 7 °C. Následuje stadium housenek 4.–6. instaru, aby se vzápětí změnilo na instar 7., který se zakukluje od druhé poloviny května do prvních dní června (i když řada autorů předpokládá odlišný počet instarů – od šesti do osmi, v závislosti na hostitelských rostlinách zimostrázu, vnějších faktorech, a možná že i dalších nám neznámých faktorech; v laboratorních podmínkách za hostitelské rostliny zimostrázu vždyzeleného bylo potvrzeno šest a sedm instarů). Z nich se líhnou dospělci první generace zhruba od druhé poloviny či konce května do poloviny června (tedy po dvou až třech týdnech), jejichž aktivita probíhá během následujících čtyř až šesti týdnů. Není výjimkou, že se někteří motýli první generace líhnou až do poloviny července. V tomto období se započíná existence generace druhé, kdy samička 1. generace klade ze spodní strany listů až stovky snůšek. Z nich se po sedmi až 14 dnech líhnou housenky 1.–3. instaru (s obdobnými vlastnostmi jako při generaci první), jejichž vývoj je však v porovnání s housenkami 1. generace o poznání nerovnoměrnější. Orientačně se pohybujeme v časovém horizontu od poloviny června (uvádí se však také od počátku července či dokonce i na počátku srpna) dále. Dospělci 2. generace započínají svůj let zhruba po první dekádě srpna, ale také až jeho koncem. Ten trvá do druhé poloviny září, někteří jedinci jsou však pozorovatelní až do začátku či do poloviny října. V těchto případech je však možné, že se jedná již o motýly 3. generace. Dospělí motýli se dožívají zhruba dvou týdnů (průměrně osmi dní) a vykazují svoji aktivitu především za soumraku a v noci – během dne jsou skrytí na rostlině a odpočívají. Láká je světlo, i to je důvod, proč je někdy můžeme najít na objektech blízkých pouličních lamp.

Možná ochrana

Jednou z možností, jak zmonitorovat výskyt dospělců, je užití feromonových či světelných lapačů. Naprosto zásadní pro případný boj proti zavíječi zimostrázovému je včasné zjištění výskytu housenek, které by se mělo provádět pomocí pravidelné kontroly keřů zimostrázu (zhruba od druhé poloviny března do října), a které poměrně snadno odhalí jejich přítomnost – na listech se v případě výskytu housenek v keři objevují skupinky zaschlých nabělavělých skeletovaných listů. Účinná insekticidní ochrana se odvíjí od jejího průniku dovnitř keře, kde se nacházejí cílové housenky (nezbytnou podmínkou je však pečlivá aplikace – postříkání pouze husté clony povrchových listů se jeví jako účinnost přípravku snižující). K této ochraně je možné použít přípravky zaregistrované proti housenkám nebo žravým škůdcům na okrasných rostlinách – okrasných a lesních dřevinách. Mezi potenciální přípravky lze řadit syntetické insekticidy skupiny nervových jedů – některé pyretroidy či neonikotinoidy se systémovým účinkem. Lze využít i růstové regulátory či některé extrakty z rostlin, a také preparáty na bázi Bacillus thuringiensis. Výzkum také ukázal citlivost larev tohoto zavíječe na baculovirus Anagrapha falcifera nucleopolyhedrovirus (AnfaNPV). Použití virových přípravků se jeví jako velmi účinné.*

Text Bc. Antonín Muška, Brno

Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 5/2021 s tématem Květinářství a školkařství.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down