Chladový stres je, až na některé plodiny, jako jsou kořenová zelenina, košťáloviny, všeobecně přítomný v pěstitelském období, ale i posklizňovém skladování. Velmi citlivá jsou rajčata, okurky či subtropické ovoce. Pro plody jablek je chladový stres málo vnímaný, protože citlivost jednotlivých odrůd je rozdílná, vnější znaky bývají zaměňovány s hnědnutím dužniny a projevy onemocnění mají dlouhou latentní dobu. Poškození plodů mrazem je více vázáno na meteorologické faktory při sklizni, málo na posklizňové uložení v chladírnách.
Onemocnění jablek (neboli low temperature breakdown, chilling injury) se projeví při nízkých teplotách, v rozsahu od začínajícího mrznutí pletiva až po optimální teplotu skladování, za kterou jsou považovány 3 °C. Začátek mrznutí pletiva (podle toho, jakou má rozpustnou sušinu) je v rozsahu od –1,4 do –2,3 °C, průměrnou hodnotou je –2 °C. V tomto úzkém teplotním rozmezí je rozdílná citlivost odrůd na chladový stres, neboť na chlad necitlivé odrůdy jsou běžně uloženy v teplotě +0,5 °C až +1 °C. Hrušky jsou na chladový stres necitlivé. Fyziologické poškození na počátku svého rozvinutí se odehrává na buněčné membráně. Nízkou hladinu nenasycených mastných kyselin, která má být v rovnováze s nasyceným analogy, zhoršují vnější podmínky růstu ve sklizňové sezóně jakož i nízké teploty během transportu, distribuce, skladování a následného prodeje. Prvotní poškození membrány, které je vizuálně nezaznamenatelné, vyvolá kaskádu následných jevů, jako je zvýšená produkce etylénu, vyšší intenzita dýchaní a další nežádoucí procesy, které v celulárních strukturách podněcují citlivost na onemocnění. Jako první se projeví slabé hnědnutí dužniny. Nepoškozená je dužnina těsně pod slupkou v hloubce 4 až 6 mm, ve střední části dužniny jsou difúzní hnědé zóny, které jsou v počátku ostře oddělené od napadeného pletiva. Svazky cévní jsou hnědší než střední dužnina. Napadené pletivo, ale i zdravé pletivo mají fermentační přípach. Hnědé zóny v dužnině při velkém rozsahu později vytvoří na slupce hnědé skvrny.*
Text a foto prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2013.
