Fytohormony a růstové regulátory pro indukci větvení školkařských výpěstků

Při produkci kvalitních certifikovaných stromků ovocných dřevin se stále více uplatňují nové postupy dopěstování stromků založené na použití fytohormonů a regulátorů růstu (PGRs). Z použitých fytohormonů byly v experimentu zahrnuty komerční přípravky Globaryll 100 (6-benzyladenin 100 g/l), Progerbalin LG (GA4+GA7 18,8 g/l a 6-benzyladenin 18,8 g/l), Gibb plus (GA4+GA7 10 g/l). Dále byly připraveny vlastní směsné roztoky regulátorů růstu obsahující látky jako: TIBA, 4-CPPU, Paclobutrazol, Ethephon, 6-benzyladenin, Giberelin4+7, Naptalam, Putrescin a 24-epibrassinolid. Počet letorostů vytvořených po aplikaci jednotlivých přípravků se u odrůdy ´Galaval´ pohyboval v rozmezí 7,3–17,1 letorostů/strom. Jako nejlepší pro podporu rozvětvování se ukázala aplikace směsi Progerbalin+4-CPPU+Putrescin. U odrůdy ´Rubinola´ bylo dosaženo rozvětvení 1–11,7 letorostů na strom. Jako nejlepší pro podporu rozvětvování této odrůdy se ukázala aplikace komerčního přípravku Globaryll 100. U evropských hrušní odrůdy ´Decora´ bylo dosaženo 6,1–39,9 letorostů na strom a jako nejlepší se projevila aplikace směsi Ethephon+BA+Putrescin. U odrůdy ´Bohemica´ bylo dosaženo hodnot větvení od 7,7–15,2 letorostů na strom. U odrůdy ´Hosui´ bylo dosaženo 0,5–2,6 krátkých brachyblastů na strom při aplikaci přípravku Progerbalin LG. Byly zjištěny vysoce významné rozdíly u vlivu zkoušených přípravků na parametry školkařských výpěstků.

Vzrůstající intenzifikace produkce ovoce ve výsadbách, a tím stoupající náklady na založení sadu nutí pěstitele urychlovat ekonomickou návratnost výsadeb. Rozhodujícím faktorem rychlé návratnosti vložených investic je kvalitní výsadbový materiál schopný přinést ovoce záhy po výsadbě. Tomuto trendu se museli přizpůsobit zejména školkařské firmy produkující výsadbový materiál typu knip-boom (Knipp-Baum), dále jen „knip“, cílený pro intenzivní výsadby. Podobně, jak uvádí Sazo et al., 2011 k situaci s používáním fytohormonů ve školkách v USA, tak i v ČR je jejich použití pro zvyšování kvality výpěstků velmi sporadické a ojedinělé.

Obecně byl tento způsob dopěstování výpěstků vyvinut v 80. letech 20. století v Nizozemsku pro výsadby s vysokou hustotou stromků na hektar (3000–4500 ks/ha). Navržený koncept byl založen na zcela nových metodách produkce výpěstků optimalizovaných právě pro tyto husté výsadby. Obecně lze popsat knip-boom tak, že s použitím fytohormonů a zaštipováním listů vznikne výpěstek složený z tříletého kořenového systému (podnože), dvouletého kmene s výškou 60–80 cm, a jednoletou korunou tvořenou předčasným obrostem (letorosty) s tupým úhlem odklonu od terminálu okolo 60 stupňů. Takto dopěstované výpěstky v praxi označované jako jednoleté nebo dvouleté – bez započítané délky pěstování podnože, umožňují husté výsadby a přinášejí ovoce v prvním roce po výsadbě, na rozdíl od výpěstků s běžnou korunou (Nicolaï 1998; Lipecki et al. 2013; Dorić et al. 2016).*

Text a foto

Ing. Tomáš Nečas, PhD., 1

Tomáš Lenocha,2

Ing. Jan Wolf,1

Ing. Tomáš Kiss1

1Ústav ovocnictví,

Zahradnická fakulta MENDELU v Brně

2Ökoplant international® s. r. o., Slup

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *