Na severním okraji Dobytčího trhu (Karlova náměstí), kde se plocha novoměstských vinic svažovala k Albertovu, se říkalo Na skalce. V 17. století zde byla postavena kaplička na počest sv. Jana Nepomuckého a v roce 1730 položen základní kámen barokního kostela svatého Jana Nepomuckého na Skalce.
Kostel postavil pražský architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Do kostela se přicházelo po lomeném schodišti z Vyšehradské ulice. V roce 1768 byl areál ohrazen vysokou podpůrnou zdí. Vstupní brána z Karlova náměstí vznikla z části Faustova domu v roce 1769 (Encyklopedie Prahy 2, 2024). Kostel je nyní v majetku římsko-katolické církve a patří k farnosti u Nejsvětější Trojice.
Na sklonku války v roce 1945 byly kostel Emauzy a Vyšehradská ulice po náletech britských a amerických letadel poškozeny svrženými bombami. Vyšehradská ulice a prostor u kostela Sv. Jana pak byly upraveny do dnešní podoby, skalnatý svah „Na Skalce“ zakryla postupně suťová navážka a byla obnovena opěrná zeď. Prostor za zdí sloužil jako farní zahrada. V zahradě byly umístěny barokní sochy, které se kdosi pokusil necitlivě opravit betonem a dotvořit jejich chybějící části. Farní zahrada zůstala po léta neudržovaná a čekala na dobrého zahradníka.
Kolébka záliby skalničkaření na sklonku 19. století byla bezesporu ve Spojeném království. Zde vycházela řada odborných květinářských knížek a importovaly se okrasné rostliny z celého světa. Československo mělo za první republiky silné politické a kulturní vazby na Anglii a anglická i skotská móda skalničkaření se brzy zakořenila i u nás. Vznikaly školky okrasných rostlin, dřevin a skalniček, jako jsou Horákovy školky – Antonín Horák (1926), Čestmír Böhm (1925), Antonín Vejtasa, Josef Peňáz a další. Ve vyhlášeném zahradnictví Marie Stivínové v Černolicích (babičky hudebníka Jiřího Stivína) nakupoval skalničky i Karel Čapek. Syn Marie Stivínové, Karel Stivín, vedl zahradnictví ještě v době socializmu pod názvem Stanice alpinek Botanického ústavu ČSAV. V té době již velmi početná skupina pěstitelů alpinek založila Klub skalničkářů Praha. To se událo v roce 1970. Klub rychle získal velkou členskou základnu více než 1000 milovníků květin, a začal pořádat velké výstavy skalniček pod širým nebem, což byla evropská i světová specialita. První výstavy se pořádaly po několik let ve Vojanových sadech na Malé Straně. Po výpovědi z těchto prostor se v roce 1980 podařilo získat do dlouholetého pronájmu jedinečnou farní zahradu při kostele sv. Jana Nepomuckého Na skalce na Karlově náměstí.
Poděkování: Farnosti i Arcibiskupství skalničkáři vyslovují svůj dík za možnost působit na farní zahradě.
Text a foto: Ing. Vojtěch Holubec, CSc., předseda Klubu skalničkářů Praha a výzkumný pracovník v Genové bance, VÚRV
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 04/2024
