Dvou, později dokonce třídílná encyklopedie Georgica curiosa aucta vyšla poprvé v roce 1682. Je to úctyhodná a dnes samozřejmě i vzácná publikace zabývající se zemědělstvím a hospodařením, plná rad hospodářům i šlechtickým majitelům statků. Na její sepsání potřeboval autor 22 let.
Wolfgang Helmhard von Hohberg byl původně voják. Velmi vzdělaný muž, který ovládal několik jazyků, se však nakonec stal spisovatelem a básníkem. A také zemědělcem, právě to bylo vždy jeho hlavním zájmem. Když v roce 1660 začal knihu psát, měl v úmyslu složit zemědělskou didaktickou báseň. Inspirací mu byl zřejmě Vergilius a jeho slavná „Georgica“ (Zpěvy rolnické). Přátelé však Hohberga přesvědčili, aby sepsal knihu naučnou. Poslechl, ale psaní záhy a na dlouhou dobu přerušil. Nejprve se sám věnoval studiu zemědělské literatury, později sám hospodařil. A právě tyto zkušenosti mu pomohly k sepsání výjimečné publikace. Do cesty mu ale vstoupila politika, coby protestant musel opustit Rakousko, aby se vyhnul pronásledování. V Bavorsku, kam se přestěhoval, si musel nejprve vybudovat nový život, až pak se věnovat psaní. Své dílo tak dokončil de facto na sklonku života.
„Georgica curiosa aucta“ sestává ze dvou dílů o šesti svazcích. Název první části je „Dům a zahrada“, druhé části „Pole, dobytek, les a lov“. Německý text doprovází množství vzácných ilustrací – mědirytin a dřevořezů – a listy s nákresy. Autor se zabývá rodinným a venkovským životem a věnuje se velmi pestrým tématům jako kostely, školy, nemocnice, geodézie či katastr nemovitostí, soudy a nucené práce, daně, pivovary, sladovny, cihelny, ale i cesty, mosty nebo mlýny. Řeší také podmínky pro chov zvířat či trhy. Píše i o chování chování hospodáře, rodinném životě a manželství, ale i o epidemiích, válce, nebo průběhu jednotlivých prací během roku. Je to zajímavé čtení, rady hospodářům v knize obsažené odrážejí nejen pravidla hospodaření v 17. století, ale také dobový způsob uvažování o rozdělení rolí mužů a žen. Muž je nadřazen ženě, ovšem její role v hospodářství je taktéž nezastupitelná. Ve třetí knize věnované hospodyni a jejím povinnostem autor píše: „… hospodářství bez ženy je jako den bez slunce, jako zahrada bez květin nebo voda bez ryb. A tak bez její pomoci nemůže být hospodářství nikdy vedeno v tak dobrém pořádku.“ Kromě domácích prací, jako je pečení chleba, vaření a konzervování potravin, připisuje Hohberg ženám také úlohu domácí lékařky. Autor se mimo jiné zamýšlí i nad společenskými otázkami, jako jsou význam rodiny a povinnosti všech jejích členů i ostatních osob podílejících se na hospodaření domácnosti, nebo hierarchií ve farnosti, obci či městě.
Wolfgang Helmhard von Hohberg zemřel v roce 1688 ve věku 76 let. Encyklopedie vyšla ještě třikrát, a to v roce 1695, 1701 a 1715. Ta poslední byla vydavatelem doplněno o třetí svazek, který obsahoval také kuchařku. Ve sbírce Národního zemědělského muzea je první vydání této knihy, tedy dvousvazková encyklopedie v jednom exempláři, která je uložena v chotkovské knihovně na zámku Kačina.
Chotkovská knihovna je jedním z nejcennějších a nejoblíbenějších objektů na kačinském zámku. Z umístění a dispozice knihovny je jasné, že zadavatel stavby zámku a parku se chtěl knihovnou prezentovat, ale v prvé řadě její obsah sloužil ke studiu a získávání informací důležitých pro řízení hospodářství. Zájemci si nyní mohou některé cenné svazky prohlédnout v projektu Otevřená knihovna. Díky tomu se rozšiřuje expoziční potenciál knihovny o prohlídku, kterou by návštěvník z technických a bezpečnostních důvodů nemohl uskutečnit. Lze tak listovat knihami z oboru architektura a umění, zahrady a zemědělství, myslivost a přírodní vědy, dějiny.*
Zdroj: NZM Kačina
Úvodní foto: Jaroslav Smekal
