Známá trvalka je původem z USA a v kultuře je již od r. 1732. Na současném, několik set odrůd zahrnujícím sortimentu se podíleli zejména šlechtitelé z Německa, Anglie, Francie, Rakouska a Ameriky. Snad nejstarší odrůdy jsou asi francouzského původu.
Hlavní zásluhu má proslulý zahradník-šlechtitel V. Lemoine. Datují se asi kolem let 1860 až 1900. Dodnes nacházíme jeho výpěstky, jako např. karmínově růžový ´Jules Sandeau´ alias ´Würtenbergia´. Svou šlechtitelskou činností pak ovlivnili sortiment angličtí šlechtitelé a zejména také holandská firma Ruys. Postačí si připomenout některé její stále známé odrůdy jako např. z bílých ´Mia Ruys´ či ´Rembrandt´, z narůžovělých ´Morgenrood´ či ´Mrs Milly van Hoboken´, z červených ´Charles H. Curtis´ a další. Pro náš tržní sortiment měly a mají, vedle holandských výpěstků, rozhodující vliv zejména odrůdy německé. G. Arends z Ronsdorfu vycházel při své práci hlavně z francouzských odrůd ´Boule de feu´ (šarlatově karmínová) a ´Boule de Neige´ (bílá) a r. 1918 uvedl na trh své první floxy, z nichž zářivě červený výpěstek ´Septemberglut´ je stále ještě žádán, podobně jako r. 1925 vzniklý, také červený ´Albert Leo Schlageter´ a několik dalších. V této době přicházejí se svými výpěstky také zahradnické podniky Pfitzer (Stuttgart), Buchner (Mnichov), Schöllhammer (Langenargen), Goos a Koenemann (Niederwalluf) a zejména K. Foerster z Berlin-Bornimu (např. odrůdy ´Feuerspiegel´, ´Frauenlob´, ´Leuchtquelle´, ´Schneerausch´ , ´Tenor´ a mnoho dalších).
Asi o deset let později, kdy G. Arends uvedl svých prvních pět floxů vznikají v letech 1928 - 29 v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Žehušicích u Čáslavě první české výpěstky. V Jaroměřicích to byl opět A. Vejtasa se svou ´Grete Roder-Müller´. Bohužel, zatím neznáme o této odrůdě další podrobnosti. Od r. 1929 uvádějí Koniferové školky v Žehušicích ve svých cenících dva vlastní výpěstky pojmenované po majitelích podniku a zámku : ´Paní Milada Stomeová´ (květy velké, lososově růžové s temně purpurovým okem, výška rostlin 70 - 80 cm) a ´V. Stome´ (květy velké, intenzívně purpurové, s temně červeným středem, výška rostlin 90 - 100 cm). Tyto odrůdy ale zřejmě neměly v tak rozsáhlém sortimentu velkou naději na trvalejší rozšíření. Jen v ceníku žehušických Koniferových školek z r. 1932 - 33 se vedle obou výše uvedených vlastních výpěstků nabízelo ještě 102 zahraničních, převážně německých, anglických, francouzských, holandských a dánských. Sám G. Arends ve svých pamětech (vydání z r. 1951) o svém šlechtění P. paniculata nakonec píše, že práci na dalších novinkách raději již r. 1925 uzavřel „protože odrůdový sortiment byl bez tak již veliký“.
