(dokončení)
Nesporně nejúspěšnějším českým výpěstkem všech dob je převisle rostoucí, bohatě a vytrvale červeně kvetoucí ´Márinka´. Tato fuchsie patří stále mezi standardní odrůdy tržních sortimentů na celém světě. Byla kolem r. 1890 vypěstována vrchnostenským lékařem Mudr. Štikou v Jerálci u Humpolce. Jmenuje se po jeho dceři.
Na trh ji uvedla již tehdy známá erfurtská semenářská firma Heinemann. Tyto údaje uvedl podle článku zveřejněném v časopise „Česká Flora“ č. 1, str. 2 – 4 1900 farář Klinkáček ze Sv. Kříže nedaleko Německého dnes Havlíčkova Brodu. O vlastním šlechtitelském postupu Dr. Štiky se zde píše : „... Při hybridizaci této užil prý prašníků fuchsia fulgens a pestíků nějaké jednoduché hybridy, na niž se zmíněný o. farář již nepamatuje. Ze semen dozrálých získal lékař jmenovaný asi 15 rozmanitých hybrid a zaslal je všechny známé firmě Heinemannově do Erfurtu. Ta z nich označila pouze nynější „Márinku“ jako hodnou rozmnožení. Šťastný pěstitel vymínil si jméno to k poctě dcerušky své ... Na tomto příkladě tedy dokázáno, jakým způsobem tak mnohá novinka z Čech přes Německo zase k nám připutovala...“. Vliv zmíněné Fuchsia fulgens ale na fenotypu ´Márinka´ nelze vystopovat. Dále si pisatel zmíněného článku podepsaný zkratkou „B.K.“ ještě postěžoval, že ve známé „palmové zahradě“ (Palmengarten) ve Frankfurtu nad Mohanem zahlédl ´Márinku´ přejmenovanou na ´Frauenschild´. Neprávem tento výpěstek připisuje několik zahraničních autorů francouzskému šlechtiteli Rozain-Boucharlatovi. ´Márinka´ posloužila a stále ještě slouží k dalšímu křížení. V zahraničí vznikly její pestro- a žlutolisté odchylky (´Golden Marinka´ apod.). Jen tu čárku nad tím „a“ zahraniční ceníky nějak opomíjejí.
V ceníku klatovského zahradníka a proslulého šlechtitele karafiátů F. Spory najdeme roku 1889 popsány také dvě fuchsie - plnokvětou jménem ´Cvrček´ (korunní plátky bílé s červeným žilkováním, kališní lístky červené) a ještě odrůdu ´Panovník´ (korunní plátky temně fialově načervenalé, kališní červené). Bližší údaje o vlastním šlechtiteli tady bohužel nenajdeme. Totéž platí o výpěstku líbezného jména ´Sněhulka´, kterou o něco později roku 1901 nabízí ve svém katalogu rovněž klatovský zahradník A. J. Drozd. Kolem roku 1890 vlastnil obsáhlou sbírku fuchsií i vlastních semenáčů Dr. Fritz v Jihlavě.
Na zámku ve Smečně působil od roku 1887 zahradník A. Kadleček, který proslul hlavně pěstováním vysokokmenných fuchsií a navíc je sám také zušlechťoval. Zkřížil Tvrdého bílý výpěstek ´Madame Rambousek´ s odrůdou ´Kaiserin Charlotte´ a z potomstva vyselektoval tři nové fuchsie : bílou jménem ´Bohemia´, plnou modrou ´Moravia´ a světle modrou ´Silesia´. Zajímavé podrobnosti líčí sám šlechtitel v časopise „Československé zahradnické listy“, roč. XXIII, č. 33, str. 33, r. 1926: „... Druhým rokem, když semenáčky a jejich množenci pěkně kvetly, navštívil mne pan Baier, knížecí Schwarzenberský ředitel a podivil se tomuto zdařilému křížení známých fuchsií a požádal za výměnu za mladé palmy ... V září roku 1900 pořádána říšská zahradnická výstava ve Vídni. Hodlal jsem na ni ony nové Fuchsie vystaviti a také publikovati, z čehož ale sešlo. Avšak mé Fuchsie přece byly vystaveny p. Baierem na téže výstavě. Při návštěvě výstavy přišel panovník ve společnosti výstavního výboru nenadále na skupinu skvostných stromkových fuchsií Bohemia a zvolal překvapen jich krásou „Toť jest pravý skvost“! Bylyť fuchsie jeho zamilované květiny. „Kdo je vystavuje?“. Tu vystoupil p. Baier a pravil „Vaše Veličenstvo, tyto fuchsie „Bohemia“ jsou vystaveny z knížecí zahrady Schwarzenberské ve Vídni a vypěstoval je ze semene zahradník p. hraběte Clam-Martinice na Smečně.“ - „Tož pánové poznamenejte si prémii na tyto překrásné Fuchsie.“ ... Výstavní výbor mně přiřknul a poslal velkou stříbrnou medaili. Později mne mrzelo, že jsem pojmenoval onu fuchsii jménem „Bohemia“ a přejmenoval jsem ji na jméno „Vlastenka“ ...“. Podle časopisu „Gärtnerische Rundschau“, Nr. 10, str. 73 – 76, z roku 1906 předvedl svou fuchsii A. Kadleček pod tímto novým označením ´Vlastenka´ na pražské Zahradnické a ovocnářské výstavě roku 1906 jako svoji novinku. Takže ´Bohemia´ vznikla již před rokem 1900 a byla vystavována ve Vídni, ale jako ´Vlastenka´ se datuje teprve od roku 1906 a předvedla se poprvé na výstavě v Praze. Zde ji pro změnu obdivoval, mimo jiných návštěvníků, také Ferd. Macháček a napsal o ni v „Českých zahradnických listech“. Obě další odrůdy se tak neproslavily, zapadly dříve. Ale dnes ani ´Vlastenku´již nepotkáme.
Ještě na závěr této statě o fuchsiích stojí za zmínku okolnost, že Jensen ve svém seznamu zahradnických novinek z r. 1887 uvádí také fuchsii ´Errinerung an horticulteur Roezl´ (Gartenflora 36, str. 614 – 616). Tato odrůda je dnes samozřejmě neznámá, ale její bývalá existence svědčí jistě o vážnosti, které se naši zahradníci, sběratelé, šlechtitelé a botanici tehdy těšili.
Z předchozích pojednáních jednoznačně vyplývá nemalý mezinárodní význam českého šlechtění fuchsii v minulosti. Výmluvným dokladem je jejich níže uvedený přehled. V současné době se tržní postavení této květiny opět vylepšuje. Pěstují se ale hlavně německé, anglické a americké odrůdy. Žádný další Tvrdý, Kadleček nebo Štika se zatím u nás nenašel.
