18.03.2022 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dopady ruské invaze ovlivní výzkumy biodiverzity, na nichž se podílí AV ČR

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). ČTK to na dotaz sdělili zástupci Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO) a Botanického ústavu AV. ÚBO pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Vědci z Botanického ústavu s ukrajinskými kolegy studují biodiverzitu i lišejníky, například v Karpatech. Ústavy také nabídly pomoc vědcům a vědkyním z Ukrajiny.

"Sankce se dotkly jak příprav nových projektů, tak i aktuálních výzkumů. Nejvíce se však současná situace dotýká bilaterálního projektu zaměřeného na výzkum biodiverzity v Africe, který řešíme ve spolupráci s ruským partnerem," napsal ČTK ředitel ÚBO Jan Zukal. Ústav na něm spolupracoval s moskevským Severtsovým institutem ekologie a evoluce.

Ústav spolupracuje i s institucemi na Ukrajině, o dopadech války na tyto projekty se Zukal nezmínil. Ukrajinští vědci a vědkyně se však mohou hlásit na volné pozice, které ÚBO zveřejnil na webu. Zukal podotkl, že kolegové z Ukrajiny, které ústav oslovil napřímo, nabídku odmítli. "Chtějí zůstat na Ukrajině a pomáhat jak to jen půjde, se zbraní i beze zbraně," vysvětlil ředitel.

Více než dekádu spolupracují vědci z Botanického ústavu AV s kolegy ze Státní univerzity v Chersonu, Užhorodské národní univerzity a ukrajinskými ochránci přírody na výzkumu využití lišejníků k monitoringu globálních změn ovlivňujících pralesy ukrajinských Karpat.

V druhém projektu, podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR), pak podle mluvčí ústavu Miroslavy Dvořákové vědci studují ekologii i historii extrémně druhově bohatých stepních luk v Bílých Karpatech, na západní Ukrajině a v rumunské Transylvánii. Na tomto výzkumu se podílí odborníci z univerzit v Černovicích, Lvově, Ukrajinské akademie věd a ze správy Haličského národního přírodního parku.

"Například v projektu GA ČR jsme měli na červen naplánovaný terénní sběr dat na západní Ukrajině, což zřejmě nebude reálné, stejně tak jako přeprava vzorků půdy, které máme uskladněny ve Lvově. Tyto záležitosti sice do jisté míry výzkum komplikují, ale nejdůležitější je pro nás zdraví a bezpečnost našich kolegů," řekla k dopadům současné situace Dvořáková.

Dvořáková také sdělila, že vědci z Botanického ústavu jsou s kolegy v kontaktu a nabízejí jim pomoc – včetně stáží a zapojení do různých projektů. "Do této chvíle však nikdo z ukrajinských vědců nabídek nevyužil, nechtějí nebo nemohou opustit zemi," uvedla Dvořáková.

Akademie věd ČTK v úterý sdělila, že zatím zaměstnala několik ukrajinských badatelů a badatelek. Instituce také spustila program stáží cílený na vědce a vědkyně z Ukrajiny. Podporu odborníkům z napadené země nabízejí i další akademická pracoviště v Česku. Ukrajinští vědci a vědkyně mohou hledat práci ve výzkumu v České republice i přes web www.researchin.cz.*

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down