17.07.2022 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Difuzní sklo přináší vyšší efektivitu do skleníkové výroby

Po celá desetiletí provází skleníkové zahradnictví hledání levných zdrojů energie. Díky podpoře Ministerstva zemědělství ČR nové skleníkové objekty postavené u nás v posledních letech využívají energii, teplo i elektřinu z obnovitelných zdrojů, a to se ukázalo jako velmi efektivní řešení zvláště v současné situaci, kdy jakékoliv dodávky energie ze zahraničí, resp. z cizích zdrojů bude pravděpodobně nad možnosti zahradnických podniků.

Difuzní průsvitné sklo rozptyluje na své vnitřní nerovné straně dopadající světelné záření (elektromagnetické vlny). Do zasklených prostor nepronikají sluneční paprsky „přímo“, ale rozptýlené do mnoha směrů, takže se netvoří ve skleníkovém prostoru stíny od vnitřních konstrukcí. Rozptýlené záření nepřehřívá povrch rostlin, když nejsou přímo osluněny, ale přináší více rovnoměrně rozptýleného světla do celého objektu, a to i mezi řady vysokých kultur, jako jsou skleníková rajčata nebo okurky. V tepelném bilančním režimu ze skleníku vyzařované dlouhovlnné tepelné záření uniká skrz difuzní sklo méně než přes sklo průhledné. Děje se tak opět díky nerovnému vnitřnímu povrchu skla, na kterém dochází k vyššímu, mnohonásobnému lomu a zpětnému odrazu dlouhých elektromagnetických (tepelných) vln, s nimiž se toto záření vrací ve větší míře zpět do pěstebního prostoru, kde vylepšuje jeho tepelnou bilanci.

Nizozemský pokus

Difuzní sklo není u nás novinkou, užívalo se už v 50. letech minulého století, a to i na zasklívání pařeništních oken. Jaké jsou tedy jeho skutečné, avšak často zpochybňované pozitivní efekty? Na otázku odpověděla nizozemská zemědělská univerzita ve Wageningenu po tříletém provozním výzkumu u pěti nizozemských skleníkových podniků, se skleníky krytými sklem čirým i sklem difuzním, a se stejnými kulturami (okurky, rajčata, cherry rajčata a hrnkové rostliny) v obou typech skleníků. Vedle toho byly testovány ještě další dva skleníkové podniky s kulturou jahod. Dále byl v experimentu podnik s čirým sklem a druhý podnik se sklem čirým, pokrytým navíc dvojitým AR (antireflexním) povlakem. Zkoumány byly různé aspekty jako horizontální a vertikální rozložení světla v prostoru a v porostu, fotosyntetická produktivita rostlin a morfologie rostlin, tepelné ztráty a výrobní náklady a výsledky.

Difuzní světlo má v porostu lepší vertikální i horizontální distribuci ve srovnání s přímým osvětlením přes průhledné sklo, při kterém převažuje vyšší světelný požitek ve vrcholových částech rostlin. Vyšší světelný požitek pro rostliny v celém pěstebním prostoru má za následek vyšší průměrnou intenzitu fotosyntézy v celém vertikálním profilu olistění rostlin. Navíc u kultur okurek nedocházelo pod difuzním sklem v poledních slunných hodinách k přehřívání povrchu listů, to znamená, že rostliny tolik netrpěly stresem. U kultury rajčat byla ve sklenících krytých difuzním sklem vyšší sklizeň plodů. U hrnkových kultur bylo docíleno v podmínkách difuzního osvětlení rychlejšího růstu a vyšší produkce biomasy při dobré kvalitě výpěstků.

Text prof. Ing. František Kobza, CSc., emeritní profesor MENDELU

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2022 s tématem měsíce Zelinářství.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down