Dějiny Střední zahradnické školy v Brně – Bohunicích

Dlouholeté úsilí o zabezpečení odborného vzdělávání především ovocnářů a zelinářů se stále vzrůstajícím národním uvědomováním způsobilo, že vznikl Český zemský ovocnický spolek. Jedním z prvních činů tohoto spolku bylo založení vlastního vzdělávacího ústavu, jako soukromé, spolkové školy.

Ředitelem tohoto pomologického ústavu v Bohonicích byl jmenován František Suchý. Vyučování bylo zahájeno 4. února 1901, a to prozatímně v místnostech Zemského včelařského ústavu v Brně. V říjnu 1901 byl ředitel školy F. Suchý jmenován inspektorem ovocnictví a zelinářství českého odboru zemědělské rady v Brně. V lednu 1902 nastoupil nový ředitel školy Matěj Jan Cígler. Již ve druhém roce byla zahájen výstavba školní budovy na pozemcích v Bohonicích. Stavba byla dokončena v r. 1903, vybavena a slavnostně předána do užívání byla 5. července 1904. V roce 1905 byla část zaměstnanců ústavu převzata do stavu zemského fondu a současně byly upraveny zemské a státní dotace. V srpnu r.1913 byl jmenován ředitelem školy František Markus, dosavadní odborný učitel v Mělníku. V roce 1916 byla škola i s objekty převzata do správy zemské rady v Brně. V této době byl postaven skleník, rekonstruován školní park a byly vybudovány různé zahradní a provozní stavby.
Jako jednoletý ,, Zemský pomologický ústav“ se dočkala škola i konce světové války a v roce 1918 vzniku Československé republiky. V roce 1919 byla dovršena dlouholetá snaha ředitele Jana Cíglera, Spolku, curatoria i státu organizovat výuku v celém rozsahu zahradnického oboru. Došlo k reorganizaci školy, a proto byla v tomto roce zahájena výuka již ve dvouletém Zemském zahradnicko-ovocnářském ústavu v Brně-Bohunicích (pozor: změna jména obce z Bohonic na Bohunice). V průběhu dalších let byla postavena a vybavena stanice na zpracování ovoce a zeleniny, byl vybudován vinný a ovocný sklep, provedena elektrifikace celého objektu, rozšířen vodovod.
Teoretická i praktická činnost se vedle základních oborů v ovocnictví, zelinářství, květinářství a sadovnictví rozšířila na činnost na úseku zpracování a konzervace ovoce a zeleniny a o sklepní hospodářství s výrobou ovocných a révových vín. Ředitel Fr. Markus, který se velmi zasloužil o budování školy v nových podmínkách, odešel v roce 1936 do důchodu.
Ředitelem školy byl jmenován v roce 1938 T. Steinbhlink a škola byla převedena ze zemské správy do péče státu. V době obsazování pohraničních území Němci se škola podílela rovněž na zabezpečení českých vyhnanců. V roce 1946 se přestal v názvu školy užívat historický výraz ,, ústav“ , a proto nadále pokračovala škola ve své činnosti jako dvouletá ,,Ovocnicko-zahradnická škola“. Ředitel Steinblink dokázal přenést na svých bedrech školu přes tak kritická léta, jakými byl rok 1938, 1939, 1945, 1948 a předat ji svému nástupci jako instituci silnou a životaschopnou.
V roce 1952 byla škola začleněna mezi Zemědělské mistrovské školy oboru zahradnického. Od roku 1956 byl jmenován ředitelem školy Vladimír Dvorský. Ten započal přestavbu řady stávajících prostor na kabinety, laboratoře a specializované pracovny. Posléze byl vybudován nový internát v areálu školy. Byl reorganizován školní statek. Byly obnoveny ovocné sady, vysázeny vinice, vybudovány skleníky, pracovny, vazárna, nová správní budova pro vedení statku, atd.
Hlásilo se stále více učňů pro nově se tvořící zahradnické podniky nejen z Brna města, ale i z širokého okolí. Výhodou bylo to, že v Brně vznikl jeden z největších zahradnických komplexů v republice a nově vzniklé podniky potřebovaly mladou vzdělanou mládež. Nově založené podniky potřebovaly pro řádný chod střední odborné kádry, a tak vznikl nový typ odborné školy – učební obor zahradník s maturitou. Tento typ školy zajišťoval za pět let školní docházky ukončení středoškolského odborného vzdělání s maturitou.
V souvislosti s celostátním trendem byly v zájmu prohloubení výuky i specializace postupně zavedeny vedle původní Zemědělské mistrovské školy tyto specializované formy studia:
1) dosavadní tříleté studium při zaměstnání se rozšířilo přes přechodné dvouleté nástavbové studium všeobecně vzdělávacích předmětů na úplné pětileté studium ukončené maturitou;
2) SZTŠ – dvouleté nástavbové studium pro abiturienty středních všeobecně vzdělávacích škol (gymnázií) ukončené maturitou z odborných zahradnických předmětů, která doplňovala jejich všeobecnou maturitu;
3) SZTŠ – dvouleté nástavbové studium pro absolventy tříletých zahradnických učilišť ukončené maturitou poskytující úplné střední vzdělání;
4) Odborná škola – dvouletá zahradnická škola pro absolventy zahradnických učilišť ukončena závěrečnou zkouškou poskytující kvalifikaci v oboru sadovník- školkař;
5) SZTŠ – obor zahradnický, čtyřleté studium pro absolventy základních škol ukončené maturitou poskytující úplné střední odborné vzdělání zahradnického oboru.
Od roku1971 do roku 1977 byla Zahradnická škola v Brně-Bohunicích organizačně spojena společným ředitelem se Zahradnickým učilištěm v Rajhradě u Brna. Tato společná práce byla pro obě školy prospěšná a užitečná. Jedna z reorganizací školství způsobila rozdělení zahradnického školství do dvou resortů, tj. převedení učňovského školství pod ministerstvo zemědělství a školy s maturitou pod ministerstvo školství, a tím i rozdělení této symbiózy obou škol. V průběhu řady dalších reorganizací školského systému byly všechny výše uvedené školy při zaměstnání, nástavbové školy a úzce specializované školy postupně zrušeny.
Na škole od roku 1981 existuje pouze jediný typ studia, a to posledně jmenovaná čtyřletá střední odborná škola denního studia ukončena maturitou. V roce 1982 odešel ředitel školy Vladimír Dvorský do důchodu a vedení školy předal nově jmenovanému řediteli Ing. Oldřichu Stávkovi, který je ředitelem školy i v této době, tedy i v okamžiku vydání almanachu školy ke 100. výročí jejího založení.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *