V poslední době často slýcháme poměrně nové nebo netradiční pojmy, jako jsou zemědělství udržitelné, cirkulární, regenerativní, multifunkční nebo v angličtině také carbon farming. Některé pojmy spolu souvisejí nebo se obsahem překrývají, jiné kladou větší důraz na vybraný segment a obecně je vnímáme jako nové trendy.
Co si pod pojmem cirkulární zemědělství můžeme představit? Podle brožury pro pěstitele, vydané Univerzitou ve Wageningenu, to určitě neznamená, že se vrátíme k venkovské nostalgii z počátku 20. století. Obrazy z tohoto období někdy naznačují idylickou dobu, která takto nikdy neexistovala. Cirkulární zemědělství není plánem, který má ještě více „uškrtit“ zemědělské podniky represivními dogmaty, požadavky trhu a vládními nařízeními. Naopak by to měla být společná snaha zemědělců, zainteresovaných občanů, podniků a vědců k nalezení optimální kombinace ekologických principů a moderních technologií s novými ekonomickými modely. Zaměřuje se nejen na dobré výnosy a šetrné využívání zdrojů a energie, ale také zdůrazňuje význam co nejmenšího tlaku na životní prostředí a klima. Cirkulární zemědělství představuje systém, kde zbytky zemědělské biomasy a odpady ze zpracování potravin udržujeme v systému jako obnovitelné zdroje. To znamená, že dostupnost oběhových zdrojů bude určovat výrobní kapacitu a z toho vyplývající možnosti spotřeby. Uzavírání produkčního cyklu bude novým modelem, na kterém je založeno budoucí zemědělství. Stručně řečeno, bude existovat široká škála činností od intenzivních po extenzivní, od malých po velké, od low-tech po hi-tech.
Nejen systém skleníkové farmy je vhodný pro tzv. uzavírání výrobního cyklu. Můžeme se podívat na praktický příklad u italského pěstitele zeleniny, který se v rámci svého podniku snaží aplikovat řadu moderních principů a zvyšovat míru cirkularity. Měli jsme možnost navštívit rodinou ekologickou farmu GB Agricola v Kampánii zabývající se pěstováním cibule s označením „la Cipolla Ramata di Montoro“, která je tradiční pro tento region. Farma produkuje cibuli volně loženou i ve svazcích, dále cibulové omáčky a pesta. Kromě samotného pěstebního procesu, který je realizován v systému ekologického zemědělství, kladou důraz na tzv. dohledatelnost výrobku.*
Text a foto doc. Ing. Tomáš Kopta, Ph.D., Zahradnická fakulta, Mendelova Univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2023 s tématem měsíce Zelinářství.
