Použití chytrých technologií, například senzorů na polích nebo částečné automatizace při řízení strojů, může při žních urychlit práci nebo zvýšit výnosy, a to zhruba o deset procent. Shodují se na tom oslovení odborníci z České zemědělské univerzity a společnosti Agdata, věnující se takzvanému preciznímu zemědělství. Velký přínos pro zemědělce představují také data získaná z technologií a družic.
Nejvíce nápomocná technologie při žních je podle Václava Branta z České zemědělské univerzity navigační systém, který hlídá, aby kombajn sklízel pole naplno, žádnou plochu nevynechal - ani nesklízel víckrát. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha doplnil, že význam tzv. precizního zemědělství spočívá především ve sledování přesných dat o výnosnosti jednotlivých částí pozemků, ale také o kvalitě sklizeného obilí. Tomu může zemědělec následně přizpůsobit parametry péče o půdu, a tak zvýšit výnosnost i tam, kde doposud byla nižší.
Precizní zemědělství zahrnuje postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, výbavu mechanizace různými senzory či dokonce roboty pracující na poli bez přímého řízení obsluhou. Podle spoluzakladatele Agdata Lukáše Musila technologie pomáhají farmářům ještě před začátkem sklizně. "Díky satelitnímu snímkování mohou zemědělci zjistit aktuální stav a kondici porostu a poznat tak, u které parcely můžou začít se sklizní a kde se ještě vyplatí počkat," řekl. Systémy precizního zemědělství umí také naplánovat optimální trasy, ve kterých stroje upřednostní parcely určené ke dřívější sklizni, ale i trasy pro úsporu paliva. "Úspora času, kvality sklizně nebo výnosů může představovat v průměru deset procent oproti stavu bez použití precizního zemědělství," uvedl Musil. Podobnou úsporu odhaduje také Brant.
Další výhodu představují chytré technologie v částečném nahrazení lidské práce. "Robotický traktor dokáže pracovat na poli delší dobu než traktor ovládaný člověkem. Je přesnější a při správném ovládání dokáže zvládnout několik prací," uvedl Pýcha. Oslovení odborníci se ale shodují, že zcela nahradit lidskou práci nelze. "Určitě to nepředstavuje úplné řešení, protože řada oborů rostlinné i živočišné výroby stále vyžaduje vysoký podíl ruční práce," řekla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Z analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vyplývá, že precizní zemědělství v Česku aktuálně využívá téměř třetina farmářů. Lze jej využívat také v živočišné výrobě, podle Pánkové farmáři používají například dojící roboty, automatické krmné systémy u prasat, elektrické ohradníky s dálkovým přenosem dat nebo kamerové systémy.
Letošní sklizeň obilnin začala v 25. týdnu, o týden dříve než loni. Z dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 15. červenci vyplývá, že v ČR je při aktuálních žních sklizeno 13,45 procenta ploch obilnin, což je zhruba 162 000 hektarů.*
Zdroj: ČTK
