20.03.2022 | 02:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Choroby ořešáku

Ořešáky (Juglans L., Juglandaceae) patří mezi teplomilné dřeviny přirozeně se vyskytující v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule, ojediněle i v tropech Střední a Jižní Ameriky. Jako ovocná dřevina se vysazují vyšlechtěné odrůdy ořešáku královského (Juglans regia), za jehož pravlast je považován Balkánský poloostrov. Tento jediný původní druh v Evropě byl hojně pěstován již kolem r. 1 000 př. n. l.

Pojmenování ořešáku se někdy odvozuje z legendy, podle níž bohové chodili po zemi a živili se ořechy, případně z latinského Jovis glans – žalud zasvěcený bohu Jovovi. Plody, tj. nepravé peckovice, obsahují esenciální kyseliny, zejména kyselinu linolovou, nahořklou příchuť dodávají chinony a taniny. Ořešáky obsahují fenolické sloučeniny (juglon a syringaldehyd) a při porušení listů, plodů i kůry ořešáku způsobuje toxický juglon intenzivní hnědé zbarvení.

O negativním vlivu ořešáků na okolní vegetaci se zmiňuje již v 1. století př. n. l. Plinius starší. Dešťovou vodou se zejména z opadlých listů, ale i z živých listů a zelených slupek plodů, uvolňuje ve vodě rozpustný hydrojuglon, na vzduchu a v půdě oxiduje a vzniká toxická forma juglon. Ve vodě je juglon jen těžko rozpustný, hromadí se v půdě, jeho přítomnost se může na některých druzích rostlin projevit zpomalením růstu, částečným nebo celkovým vadnutím, v krajním případě odumřením rostlin. Toxická reakce je někdy velmi náhlá a rychlá a citlivá rostlina odumírá bez předchozích příznaků v průběhu jednoho nebo dvou dnů. Juglon, uvolňovaný z rozkládajících se kořenů, zůstává po odstranění stromu v půdě více než rok a některé zahradní plodiny (např. jabloně, paprika, rajčata, jahodník aj.) či okrasné dřeviny (pěnišníky, skalníky, pivoňky) reagují na jeho přítomnost citlivě.

Pyl z ořešáku může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci, houby r. Penicillium na slupce ořechu mohou u zvířat způsobit otravy.

Poruchy ořešáku

Nedostatek vápníku

Ořešák královský velmi rychle reaguje na nedostatek vody chlorotickým zbarvení a opadem listů. Avšak podobné symptomy se mohou objevit nejen při nedostatku vody, ale i nedostatku některých živin. Podobně jako ostatní ovocné dřeviny i ořešák reaguje na nedostatek vápníku, který získává kořeny z půdního roztoku. Nízká teplota, nedostatečné provzdušnění půdy aj., které omezují či potlačují tvorbu nových kořenů, mohou vést k nedostatečnému příjmu vápníku. Protože vápník není redistribuován do nových částí, může se nedostatek projevit na plodech nedostatečně pevnou či zcela chybějící částí skořápky. Vhodnou metodou odstranění nedostatku vápníku pozorovaného na plodech je opakovaná aplikace Ca přímo na listy a plody po opylení v období růstu plodů.*

Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down