Choroby a škůdci petúnie

Rozhodnutí, která květina bude do truhlíku na oknech nebo závěsných košů hezčí, zda pelargonie, petúnie nebo begónie, je úkol velmi obtížný. Petúnie (Petunia x hybrida) však v této soutěži krásy určitě obstojí. Pokud jim poskytneme vše, co potřebují k zdravému růstu, budou bohatě kvést po celé léto až do pozdního podzimu.

Petúnie pochází z Jižní Ameriky, proto jí vyhovuje slunné a teplé počasí. Dnešní kulturní odrůdy mají různou velikost květů a téměř všechny odstíny barev. Rozmnožují se jak semeny tak vegetativně. V poslední době jsou ve velké oblibě zejména vegetativně množené převislé petúnie pod označením Surfinia nebo vegetativně množené keříčkovité petúnie pod označením Milion Bells. Petúnie dobře rostou v běžné zemině pro balkónové rostliny s dobrou zásobou živin. Rostliny umístíme na slunné stanoviště, nejlépe však kryté před deštěm, který ničí květy. Odkvetlé květy nemusíme odstraňovat u samočisticích druhů (netvořících semeník). U ostatních druhů odkvetlé květy ihned odstraníme, jinak přestávají petúnie kvést. V průběhu vegetace vyžadují dostatek vody a pravidelné přihnojování plným hnojivem s vyšším podílem dusíku. Z hlediska zdravotního stavu jsou nejčastějšími houbovými chorobami padlí a fytoftorová hniloba, ze škůdců pak mšice a molice. Petúnie napadá rovněž celá řada virových chorob.

Virové choroby
K nejvýznamnějším virovým chorobám petúnií patří virus mozaiky tabáku a rajčete (Tobacco mosaic virus, TMV; Tomato mosaic virus, ToMV), virová aspermie rajčete (Tomato aspermy virus, TAV), Y virus bramboru (Potato Y virus, PVY), virus žilek petúnie (Petunia vein clearing virus, PVCV) a polyfágní virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV). Příznaky jsou různé podle druhu virózy. U rostlin napadených mozaikou TMV a ToMV nastává zpomalení růstu a na listech se objevuje žlutozelená mozaika. Častým příznakem je podvinutí okrajů listů, které při silné infekci mohou být výrazně zredukované až nitkovité. Květy jsou u nemocných rostlin menší a bývají skvrnité. Obě mozaiky se přenáší snadno šťávou nemocných rostlin. U rostlin napadených TAV dochází k barevným změnám květenství. Květy jsou navíc zdrobnělé a deformované. Na listech bývají v pozdější fázi infekce chlorotické skvrny a prstence. Přenos je mšicemi. Y virus bramboru (PVY) způsobuje prosvětlení nervatury a drobné chlorotické skvrny na listech a při směsné infekci s virem mozaiky vojtěšky (Alfalfa mosaic virus, AMV) se objevují navíc bílé skvrny na květech. Příznaky napadení jsou nejvýraznější na začátku kvetení. Virózu šíří mšice. Vizuálním projevem viru PVCV je prosvětlení nervatury a výrazné snížení velikosti listů, které bývají navíc zkadeřené. Příznaky napadení jsou nejvýraznější na konci zimy a v předjaří, na dlouhém dni se ztrácejí. Přenašeč je neznámý. U rostlin napadených virem CMV mají listy prosvětlenou nervaturu a chlorotické skvrny, spodní listy usychají. Na barevných květech se objevují oválné nebo okrouhlé skvrny a rostlina zastavuje růst. Přenos je stejný jako u virové aspermie. Ochrana proti virovým chorobám spočívá v komplexním uplatnění správné pěstitelské technologie, v rozmnožování jen zdravých rostlin, prostorové izolaci a soustavném boji s přenašeči viróz.

Choroby petúnie
Bakteriální onemocnění vyvolávají u petúnií bakterie Rhodococcus fascians a Ralstonia solanacearum. Při napadení bakterií Rhodococcus fascians se na bázi stonku především u mladých rostlin objevují pod povrchem substrátu hálkovité, ploché útvary. Rostliny zakrňují. Nebezpečná karanténní bakterie Ralstonia solanacearum napadá u petúnií listy a stonky. Listy postupně žloutnou, vadnou a infikované stonky mají tmavě zbarvené svazky cévní. Nemocné rostliny odumírají. Ochrana proti bakteriózám spočívá v prevenci tj. množení jen zdravých rostlin. Infikované rostliny je třeba odstranit a zlikvidovat. Šíření bakterióz zmírní nasazení měďnatých přípravků. Po odstranění infikovaných rostlin zbylé ošetříme 0,2% přípravek Kuprikol 50 nebo Cuprocaffaro. Ošetřujeme 2 – 3x v intervalu 10 dnů. Výsev petúnií může být ohrožen v nejranějších růstových fázích početnou skupinou půdních hub způsobujících padání mladých rostlin (Pythium ultimum, Fusarium culmorum, Botrytis cinerea). Semenáčky těsně před nebo po objevení nad povrchem substrátu hnědnou, padají a odumírají. Napadení výsevu omezí výsev semen do dezinfikovaného (propařeného) substrátu. Chemická ochrana spočívá v zálivce výsevu 0,05% přípravkem Polyversum (2 – 4 l/vody/m²) nebo přípravkem Rovral Aquaflo (10ml v 2 – 4 l/vody/m²). Mladé rostliny mohou podlehnout napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum. Příznakem onemocnění je hnědá bazální hniloba stonků, která vede k odumírání rostliny. Na povrchu napadených částí se tvoří bílý vatovitý povlak, ve kterém se později tvoří černá sklerocia. Preventivním opatřením je snížení výskytu sklerocií v substrátu pomoci biopreparátu Contans WG (0,4 g/m²), který zapravíme do substrátu 2 – 3 měsíce před výsadbou. Chemická ochrana spočívá v postřiku 0,15% přípravkem Rovral Aquaflo. Ošetřujeme 2x v intervalu 7 dnů. Obávanou chorobou petúnií je fytoftoftorová hniloba kořenů (Phytophthora nicotianae var.nicotianae). Napadení se projevuje hnědnutím a odumíráním kořenů a bází stonků. Nemocné rostliny vadnou a odumírají. Chemická ochrana spočívá v důkladném postřiku rostlin 0,05% přípravkem Polyversum nebo 0,2% přípravkem Proplant. Ošetření opakujeme 2 – 3x v intervalu 14 dnů. Velmi nebezpečnou chorobou petúnií je padlí (Oidium sp.), které se projevuje bílým moučným povlakem na všech nadzemních částech rostliny. Napadené rostliny přestávají růst. Účinnou ochranou je postřik některým z palety registrovaných fungicidů na padlí např. Baycor 25 WP (0,2%), Discus (0,025%), Horizon 250 EW (0,1%), Score 250 EC (0,02%) nebo Zato 50 WG (0,015%). S chemickou ochranou je třeba začít ihned po objevení prvních příznaků choroby – moučného povlaku na rostlině. Ošetření opakujeme dvakrát až třikrát v intervalu 7–10 dnů. Pěstování rostlin na zastíněných místech podporuje šíření choroby.

Škůdci petúnie
Na petúniích škodí ojediněle třásněnka západní (Frankliniella occidentalis). Hnědočerné dospělé třásněnky nebo jejich žluté larvy 1 – 1,5 mm dlouhé sají na listech a květech. Na spodní straně listů se po sání třásněnek objevují stříbřitě probělené skvrny s černými kapkami trusu. Květní poupata po sání larev nebo dospělců hnědnou a odumírají. Třásněnky likvidujeme ihned po jejich objevení na žlutých nebo modrých lepových deskách. Ochrana spočívá v důkladném chemickém postřiku rostlin a povrchu substrátu 0,2% přípravkem Dursban 480 EC nebo 0,1% přípravkem Vertimec 1.8 EC. Ošetření opakujeme 4 – 5x v intervalu čtyř až pěti dnů, do postřikové jíchy přidáme cukr (100g/100 l vody). Mnohem častější je poškození petúnií molici skleníkovou (Trialeurodes vaporariorum). Tento drobný 1 mm velký žlutozelený hmyz s bílými křídly žije na spodní straně listů. Na horní straně listů vznikají po sání larev a dospělců drobné chlorotické skvrny. Larvy a dospělci vylučují při sání medovici, která je plnohodnotným živným substrátem pro černě. Ihned po objevení molic ošetříme rostliny některým z registrovaných přípravků proti molicím. V nabídce je např. Decis Mega (0,015%), Chess 50 WG (3,6 – 7,2g/100m² + 4 – 10 l vody), Mospilan 20 SP (0,04%) nebo ve vyšší dávce přípravek Plenum (3,6 – 7,2g/100m² + 4 – 10 l). Ošetření opakujeme 3x v intervalech 5 – 7 dnů, není–li stanoveno jinak. Dalším škůdcem, který poškozuje sáním listy a květy jsou 2,2 –2,8 mm dlouzí bezkřídlí živočichové – mšice (Aphidiidea). Na petúniích škodí několik polyfágních druhů např. mšice broskvoňová (Myzus persicae), m. vojtěšková (Aphis craccivora), m. bavlníková ((A. gossypii), kyjatka zemáková (Aulacorthum solani) nebo k. zahradní (Macrosiphum euphorbiae). Napadené rostliny nerostou, listy bývají zkadeřené a při silném napadení jsou pokryty medovicí. Navíc rostlinám hrozí napadení virovými chorobami, kde jsou přenašečem mšice. Ihned po objevení mšic rostliny ošetříme některým z registrovaných přípravků proti mšicím. Registrován je např. Decis Mega (0,015%), Mospilan 20 SP (0,04%), Karate se Zeon Technologií 5 CS (0,03%), Pirimor 50 WG (0,075%) nebo Plenum (2,4 – 4,8g/100m² + 4 – 10 l vody). V případě potřeby je třeba ošetření opakovat. Listy petúnií mohou poškodit také larvy vrtalek, které minují v listech. Vyžírají v listech chodbičky a puchýřkovité dutiny – „miny“. Nebezpečné je zejména napadení karanténním druhem Liriomyza huidobrensis. Vrtalky likvidujeme ihned po objevení prvních „min“ na listech. Ochrana spočívá v důkladném chemickém postřiku rostlin 0,1% přípravkem Vertimec 1.8 EC. Nebezpeční jsou také plži (Gastropoda), kteří ožírají listy a květy. Jejich přítomnost prozrazují stopy zaschlého slizu. Spolehlivou ochranou je kladení nástrahových přípravků Ferramol (50g /10m²) nebo Vanish Slug Pellets (15 – 30g/10m²).

Text Ing. Antonín Köhler. Foto Ing. Svatopluk Rychlý, Státní rostlinolékařská správa, Opava

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2012.