Choroby a škůdci lilií ve volné půdě

Lilie (Lilium spp.) patří mezi jedny z nejkrásnějších letních květin. Bylo vyšlechtěno mnoho různých odrůd v široké paletě barev květů. Květy různého tvaru jsou velké od 3 do 35 cm. Lilie je vhodná nejen pro výsadby, ale především jako atraktivní květina k řezu.

Lilie vysazujeme na slunné stanoviště s propustnou humózní půdou s dobrou zásobou živin od poloviny září do konce října. Cibule vysazujeme ve skupinách po třech až pěti k trvalkám nebo letničkám. Základem pro úspěšné pěstování je udržovat cibule v chladu, zatímco květy stojí na slunci. Takové podmínky zajistíme, překrytím cibule vrstvou mulče a pěstováním lilií s nízkým podrostem trvalek nebo letniček. Odkvetlé květy pravidelně odstraňujeme a po odkvětu stonek odřízneme u země. Nesnáší příliš mokré nebo suché stanoviště, na kterém rostliny usychají a odumírají. Lilie napadá řada houbových chorob. Nejnebezpečnějším onemocněním je fuzariová hniloba. Ze živočišných škůdců se vyskytují často vrtalky a mšice, které nejenže oslabují rostlinu, ale jsou navíc přenašečem většiny virových chorob lilií.

Virové choroby
Nejrozšířenější virovou chorobou je bezpříznaková viróza lilie (Lily symptomless virus, LSV), která se projevuje často jen zpomaleným růstem až zánikem rostliny. U některých odrůd dochází k prosvětlení žilek nebo vzniku světlých skvrnek na listech. LSV způsobuje zmenšení listů, květů a hlíz. Přenašečem jsou mšice. Často se vyskytuje na rostlinách také virus pestrokvětosti lilií (Lily mottle virus, LMoV). Infekce se projevuje kromě zakrnělého růstu podlouhlými žlutozelenými skvrnami na listech, které jsou navíc svěšené a zkroucené. Na květech bývají barevné změny a jsou deformované. Na cibulích se objevují nekrotické kroužky nebo skvrny. Virus se přenáší mšicemi. Lilie mohou být napadeny také polyfágním virem mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV). Virus způsobuje strakatost listů, horní listy se kroutí a spodní předčasně usychají. Poupata se úplně neotevřou a květy jsou deformované. Virus se často objevuje v bezpříznakové formě. Přenašečem je stejně jako u předchozích viróz mšice. Výrazné chlorotické skvrny na listech způsobuje napadení virem X (Lily X virus, LXV). Vir je přenosný mechanicky. K intenzivním příznakům napadení rostlin virovými chorobami dochází zejména při směsných infekcích. Lilii napadenou virem nejde vyléčit, jakmile zjistíme některý z příznaků virózy, napadenou rostlinu ihned odstraníme z porostu. Důležitý je také soustavný boj proti mšicím, které viry přenášejí. Viruprosté lilie lze získat ze semen nebo meristémovou kultivací.

Choroby lilie
Ojedinělým poškozením lilií je napadení fytoplazmou ze skupiny Srl a SrX. Napadené rostliny zastavují růst, žloutnou, květy jsou špatně vybarvené a deformované. Fytoplazma přežívá a množí se v těle křísků rodu Macrosteles, kteří jsou jejím jediným přenašečem. Ochrana spočívá v likvidaci infikovaných rostlina a hubení přenašečů. Obávanou chorobou je fuzariová hniloba cibulí lilií (Fusarium oxysporum f. sp. lilii), která způsobuje hnilobu podpučí a postupně ničí celou cibuli. V průběhu vegetace dochází k žloutnutí spodních listů na stonku a rostlina zpomaluje růst. Pupeny, květy zasychají a opadávají. Kořeny jsou slabé, zahnívají, lodyha zaschlá, cibule se v zemi rozpadá. Patogen se šíří konidiemi, přežívá v půdě a na odumřelých infikovaných pletivech myceliem, konidiemi a chlamydosporami. Základem ochrany je prevence, která spočívá ve výsadbě zdravých mořených cibulí ve správném vodním režimu a zásadě nesázet lilie na plochy kde byly již pěstovány. K moření lze použít 0,4% přípravek Sportak HF. Cibule moříme těsně před výsadbou po dobu 15–20 minut. Za vlhka napadá listy, stvoly a květy plísňovitost lilie (Botrytis elliptica). Onemocnění se vyskytuje zejména za deštivého počasí. Na listech se tvoří okrouhlé až eliptické, světle šedé, hnědé až oranžové skvrny. Napadené listy žloutnou a zvadle visí, stonky se v místě hnilobných lézí přelamují, poupata se úplně neotevřou a květy jsou deformované. Za vlhka pokrývá napadené části hustý šedohnědý plísňový povlak. Preventivní ochranou je vzdušné stanoviště a nezahuštěná výsadba. Důležité je včasné nasazení chemické ochrany, tj. ještě před propuknutím choroby. Z registrovaných chemických přípravků lze použít například 0,15–0,25% přípravek Mythos 30 SC, 0,15% přípravek Rovral Aquva-flo nebo 0,1% přípravek Teldor 500 SC. Ošetřujeme podle zvoleného fungicidu a průběhu počasí v intervalu 7–14 dnů. Dalšími chorobami na listech lilie jsou různé skvrnitosti. Nejčastěji se jedná o napadení houbou Cercosporella inconspicua. Na napadených listech se tvoří nepravidelné, slévající se tmavé skvrny se světlejším středem. Patogen se vyskytuje především na druzích L. martagon, L. speciosum, L. thunbergianum aj. Obdobné skvrny se tvoří na listech po napadení houbou Cylindrosporium inconspicuum var. candidum. Skvrny dosahují velikosti až 10 mm, jsou světle hnědé a mají tmavý okraj. Patogen poškozuje zejména druh L. candidum. S chemickou ochranou začneme ihned při objevení prvních skvrn na listech. Proti listovým skvrnitostem lze použít např. přípravek Delan 700 WDG – 0,1%, Discus – 0,03%, Dithane DG Neotec – 0,2%, Horizon 250 EW – 0,1%, Topsin M 500 SC – 0,1% nebo Zato 50 WG – 0,015%. Ošetření opakujeme dvakrát až třikrát v intervalu 7–14 dnů, přípravky je nutno střídat.

Škůdci lilie
Cibule lilií poškozuje třásněnka liliová (Liothrips vaneeckei). Dospělé černé třásněnky o velikosti 2–3 mm nebo jejich narůžovělé larvy s černou hlavou žijí mezi suknicemi. Na suknicích po sání třásněnek vznikají propadlá místa s hnědými skvrnami. Ochrana spočívá v prevenci tj. ve výsadbě zdravých, nenapadených cibulí. Napadené cibule odstraníme a zničíme. Mnohem nebezpečnějším škůdcem lilií, který poškozuje sáním listy a květní pupeny jsou 2,2–2,8 mm dlouzí bezkřídlí živočichové – mšice (Aphididea). Na liliích škodí zejména mšice broskvoňová (Myzus persicae) nebo kyjatka zemáková (Aulacorthum solani). Napadené listy a poupata ztrácejí barvu a bývají zkadeřená. Navíc rostlinám hrozí napadení virovými chorobami, kde jsou přenašečem mšice. Ihned po objevení mšic rostliny ošetříme některým z registrovaných přípravků proti mšicím. Registrován je např. Calypso 480 SC (0,025%), Decis Mega (0,015%), Mospilan 20 SP (0,04%), Karate se Zeon Technologií 5 CS (0,03%), Pirimor 50 WG (0,075%) nebo Plenum (2,4–4,8g/100m² + 4–10 l vody). V případě potřeby je třeba ošetření opakovat. Ze žravých škůdců na liliích nejčastěji škodí chřestovníček liliový (Lilioceris lilii). Oranžově červený brouk o velikosti 7–8 mm, jeho larvy obalené trusem vyžírají v listech a poupatech otvory. Larvy jsou velmi žravé, několik kusů dokáže zničit veškeré listy na rostlině. Ochrana spočívá buď ve sběru brouků nebo chemickém postřiku při objevení prvních brouků nebo poškození na listech. K ošetření lze použít některý z výše jmenovaných chemických přípravků proti mšicím (kromě Pirimoru 50 WG). Zákeřným škůdcem lilií je vrtavka Liriomyza urophorina, kávově hnědá muška klade vajíčka na poupata lilií v první polovině června. Vylíhlé bíložluté larvy se zavrtávají do poupat, dorůstají do délky 4 mm. Napadená poupata zaschnou nebo shnijí, případně se vyvinou deformované proděravělé květy. Při ojedinělém výskytu stačí napadená poupata odstranit. Při silnějším výskytu je nutno provést chemický postřik proti dospělcům. Ošetřovat začneme rostliny od počátku června. Ošetření opakujeme 3 – 4x v intervalu 7 až 10 dnů. K postřiku použijeme některý z registrovaných pyretroidních přípravků do okrasných rostlin, např. Decis Mega (0,015%) nebo Karate se Zeon Technologií 5 CS (0,03%). Nebezpeční jsou také plži (Gastropoda), kteří ožírají listy a vyžírají květní pupeny. Jejich přítomnost prozrazují stopy zaschlého slizu. Spolehlivou ochranou je kladení nástrahových přípravků Ferramol (50g/10m²) nebo Vanish Slug Pellets (15–30g/10m²).

Text Ing. Antonín Köhler. Foto Ing. Svatopluk Rychlý, Státní rostlinolékařská správa, Opava
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2012.