Vlna zájmu o „renesanci českého česneku“ s sebou přináší i mnohé nečekané problémy. Často se například podceňuje fakt, že základními předpoklady jeho úspěšného pěstování jsou především kvalitní sadba a pozemek nezamořený škodlivými organismy. Pěstitelé zakládají své porosty s vidinou bohaté úrody, ne každý se jí však dočká.
V mnoha zemích má háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) status karanténního organismu. Česká republika není výjimkou, podle vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, je toto háďátko karanténním druhem mimo jiné na „osivu a cibulích šalotky (Allium ascalonicum), cibule kuchyňské (A. cepa) a pažitky (A. schoenoprasum), určených k pěstování“, a na „rostlinách póru zahradního (A. porrum), určených k pěstování“. Česnek není ve vyhlášce uveden, takže ani jeho sadbové porosty nepodléhají soustavné rostlinolékařské kontrole ze strany Státní rostlinolékařské správy. Cílem tohoto článku je poskytnout popis a obrazovou dokumentaci symptomů na rostlinách, které mohou pěstitele upozornit na možnou přítomnost škůdce v produkci, jakož i další užitečné informace týkající se háďátka zhoubného.
Polyfágní škůdce
V roce 2011 se projevilo poškození česneku tímto háďátkem na mnoha místech naší republiky (obr. 1). Pro tohoto endoparazitického, polyfágního škůdce (podle některých pramenů napadá jen na území Evropy víc než 1200 rostlinných druhů) je česnek jedním z velmi často vyhledávaných hostitelů.
Škody na produkci bývají značné a jsou vyšší zejména ve vlhčích a deštivých letech. Práh škodlivosti tohoto háďátka (obr. 2) je již kolem 10 larev/dospělců na 500 cm3 půdy a závisí hlavně na druhu a odrůdě pěstované rostliny a rase háďátka.
Příznaky napadení háďátkem zhoubným se na většině rostlin projevují zjevnými deformacemi listů a cibulí, celkově nižším vzrůstem, kroucením stonku, chlorotickým zjevem, puchýřkovitými skvrnami na listech, duřením, deformacemi a houbovatěním pletiv, praskáním palic, zahníváním napadených pletiv (obr. 3) ad. U česneku (a pažitky) jsou deformace listů působené tímto háďátkem poměrně méně časté a méně výrazné (obr. 4). Za příznaky napadení rostlin háďátkem (obr. 5) mohou být ale mylně považovány např. citlivost některých odrůd k nižším teplotám či napadení houbovými chorobami, viry nebo hmyzem. Při podezření na přítomnost škodlivých organismů je nanejvýš vhodné (např. ve spolupráci s příslušným místním útvarem Státní rostlinolékařské správy) provést odběry vzorků půdy a rostlin a jejich diagnostikování.
Symptomy napadení česneku
Při posuzování symptomů je nutné si uvědomit, že jejich vznik je specifický, proměnný proces mezi vzájemnou akcí a reakcí parazita x hostitele a působením vnějšího prostředí, v tomto případě mezi silně patogenním háďátkem zhoubným a rostlinami česneku. Vznik, vývoj, charakter a projevy symptomů se odvíjejí od mnoha faktorů, mezi které patří: rasa háďátka a její agresivita, populační hustota a množství inokula (počáteční napadení) háďátka, náchylnost-tolerance-rezistence hostitelské rostliny, vliv vnějšího prostředí (abiotický a biotický stres) a výživa rostlin. V neposlední řadě může ke vzniku a variabilitě symptomů přispívat součinnost jiného patogenního druhu (např. půdních hub či bakterií) s háďátkem.
Mezi nejtypičtějši symptomy napadení česneku patří praskání pletiv (hypertrofie buněk, rozpad střední lamely – odlučování buněk od sebe a vznik větších mezibuněčných prostorů), práchnivění (obr. 6), scvrkávání, rozpad palic (obr. 7), hnití (obr. 8a,b), barevné změny na stroužcích (obr. 11) a zápach. Zejména v závislosti na odrůdě se dále může objevit i řada dalších symptomů – růžovění/hnědnutí podpučí, absence či papírovatění kořenů. Nepřítomnost symptomů však není zárukou, že materiál je háďátka prostý (obr. 9). Tato skutečnost může zůstat problémem i v budoucnu, a to přes veškerou osvětu a lepšící se povědomí pěstitelů o háďátku zhoubném.
Háďátko je dobře připůsobeno podmínkám mírného pásma. Snáší dobře chladné a vlhké počasí, snadno přežívá zimní období. Nepřízeň sucha překonává tím, že upadá do stavu „klidu“ – anabiózy, kdy přechodně omezí své životní pochody na minimum a obnoví je až v době, kdy pro něj nastanou opět vhodné podmínky. Ve stavu anabiózy může setrvat i několik let. Samička klade 200–500 vajíček, což napomáhá rychlému rozvoji populační hustoty škůdce. Během roku mívá několik (až šest) generací. Kladení vajíček a rychlý nárůst populace začíná obvykle již časně zjara.
Háďátko se šíří jednak aktivně (vlastní silou může urazit ve vodním filmu až několik centimetrů za hodinu), ale podstatné je zejména jeho šíření pasivní (sadbou, mechanizací, závlahou, pacibulkami, dotykem příliš blízko vysazených rostlin ad).
Základem je prevence
Ochrana proti háďátku zhoubnému není jednoduchá. Klíčová je zejména prevence – zdravá sadba (ověření na přítomnost háďátek se provádí hned po sklizni) a háďátkem zhoubným nezamořené, plevelů prosté pozemky. Přímá ochrana zahrnuje několik zajímavých metod. Doporučuje se například máčení stroužků do teplé vody, a to buď samotné, nebo s přídavkem vhodného pesticidu. Udávané hodnoty jsou 2 hodiny při 44 °C, 1,5 hodiny při 45 °C či 1 hodina při 46 °C. Toto opatření působí rozdílně na různé odrůdy, a tak nelze vyloučit jeho mírně nepříznivý vliv na růst rostlin.
Střídání rostlin je vzhledem k polyfágnosti háďátka problematické, rezistentní odrůdy k dispozici nejsou. Možnost využití chemických přípravků je omezená, a to jak z ekologických, tak finančních důvodů. Registrovaná Sulka (max. do dubna 2013) není příliš účinná, povolen je Basamid Granulát (dazomet), který však může být fytotoxický. Podle zahraničních pramenů se osvědčilo máčení stroužků do 0,2% Nemaphos 46 po čtyřy hodiny při 40 °C či přímé ošetření půdy před výsadbou přípravkem Vydate 25 v dávce 6 kg/ha s následnými 1 až 2 aplikacemi při dávce 1 kg/ha během růstu. Jako nejlepší se ukázala metoda vakuové infiltrace stroužků 15 minut 0,15 % Nemaphos 46 či 0,2% Vydate 25.
Náročnější postup asanace pozemku představuje kombinace provokační rostliny a následné biofumigace. Na podzim vysazený česnek se stane cílem přítomných háďátek a přibližně v květnu (odzkoušeno v oblasti jižní Moravy) se sklidí a poté kompletně zničí. Následně se pozemek oseje rostlinou vhodnou k následné biofumigaci pozemku a tím jeho výrazného ozdravění. Využitelné jsou i přímo do porotu česneku aplikovatelné rostlinné extrakty (aksamitník, durman ad.).
Vysoká kontaminace sadby i pozemků
V souladu se zvýšeným zájmem o pěstování česneku (včetně sadbového) prováděly laboratoře SRS i v roce 2011 rozbory vzorků rostlin či půdy na přítomnost háďátka zhoubného. Z celkového počtu 43 vzorků dodaných k analýzám bylo 23 pozitivních. Celková situace ukazuje na vysoký podíl pozemků i sadbového materiálu, které jsou háďátkem zhoubným kontaminovány.
Obdobná situace byla například v Itálii v 80. letech minulého století. Pěstitelé se potýkali se silně napadeným sadbovým materiálem a absencí systému testování sadby a pozemků. Navázáním spolupráce a přijetím zásad pěstování zdravého sadbového materiálu mezi Institutem pro kontrolu osiva a sadby, fytosanitárními institucemi, nematologickými laboratořemi a Sdružením pěstitelů česneku se podařilo snížit počet zamořených pěstebních ploch z 60 % v roce 1978 na pouhých 6 % v roce 1988.
Jak bylo uvedeno na začátku, háďátko zhoubné je podle naší současné legislativy považováno za tzv. karanténní druh na několika rostlinných druzích, nikoli však na česneku. Zodpovědnost a vlastní boj s háďátkem tedy zůstávají zejména v rukou pěstitelů; orgány státní správy mohou být nápomocny především při diagnostikování škůdce (odběry a laboratorní rozbory vzorků) či poskytování odborných rad.
Text Ing. Vladimír Gaar, Ing. Václav Čermák, Státní rostlinolékařská správa
Foto Ing. Václav Čermák
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Celá úroda česneku zničena.Nejdříve postupné žloutnutí natí.Po vytrhnutí cibule česneku chybí kořeny,cibule téměř nevyvinutá měkká jakoby nahnilá .Na větších cibulkách viditelné silnější načervenalé červy a černé pohyblivé hlísty.O jakou chorobu v tomto případě může jít.