Ve dnech 19. a 20. listopadu 2004 se již po desáté uskutečnila floristická soutěž Brněnská růže, tentokrát v krásně zrekonstruovaných prostorách zvaných Konvent milosrdných bratří.
výsledky
kategorie juniorů
1. místo: Jan Kopřiva, MZLU Brno, zahradnická fakulta Lednice na Moravě
2. místo: Vladimír Kopřiva, SZaŠ Brno-Bohunice
3. místo: Romana Krejsová, SZaŠ Litomyšl
kategorie seniorů
1. místo: Milan Dopita, Dopitaflor, s.r.o., specializované květinářství Brno
2. místo: Lucie Kulmanová, Květiny Mimosa, Praha
3. místo: Přemysl Hytych, Květiny Palátová, Brno, Jiří Hájek - malby a nátěry, Zbýšov
Brněnská růže je soutěží, která se od samého vzniku svou koncepcí i pojetím od podobných floristických klání v republice liší. Jejím základním rysem vždy byl a je neustálý vývoj a změna – jak co udělat jinak, lépe, zajímavěji. A právě z obavy před možnou stagnací se organizátoři Brněnské růže zamýšleli letošním ročníkem soutěž ukončit. Proto jsme oslovili člověka nejpovolanějšího – zakladatele soutěže a hlavního organizátora Slávka Rabušice, aby nám něco o historii, průběhu a případném konci Brněnské růže něco řekl.
- Jak vznikla myšlenka pořádat Brněnskou růži a proč by měla po 10 letech skončit?
Brněnská růže vznikla ze dvou důvodů – v Brně žádná soutěž nebyla a před 11 lety přišla do SZŠ v Brně Bohunicích nabídka z brněnské hotelové školy, zda by bylo možné spojit výzdobu tabulí studentů této školy s prácemi našich studentů. No a jak to už v životě bývá, hotelová škola v poslední chvíli od tohoto projektu odstoupila a my jsme během 3 týdnů v rámci republiky zorganizovali nultý ročník budoucí Brněnské růže. Měl pouze dvě témata –svatební kytice a volné téma na motiv firmy sponzora, která dotyčného soutěžícího na soutěž vyslala. No a jelikož se nultý ročník vydařil a my zjistili, že o soutěž je velký zájem, šli jsme do toho další rok již naplno.
Ukončit Brněnskou růži po deseti letech byla moje myšlenka, protože jsem chtěl, aby zůstala významnou stopou na české floristické scéně a aby se nestalo, že začne upadat. Ruku na srdce, každá soutěž – když se podíváme doprava nebo doleva od Brna –nějakou krizí prochází nebo prošla. Nám se doposud dařilo zůstat každý rok na přibližně stejně kvalitní úrovni, což je dáno tím, že Brněnské růže je svá, nikoho nikdy nekopírovala, je uměleckého charakteru, volně otevřená, ale co se témat týče velmi přesně zadávaná. Po těch jedenácti letech jsem však začal mít obavy, aby se nezačalo říkat, že soutěž už nepřináší nic nového, že se témata již opakují atd. Spoustu lidí mne však začalo přesvědčovat, abychom to definitivně neukončili a rozhodli jsme se pro takový neobvyklý krok. Příští rok to už nebude klasická soutěž, ale takový květinový den, nazvaný patrně První ohlédnutí za Brněnskou růží. Mělo by to být jakési vzpomínání a předvádění témat, které v soutěži za ta léta byla a chceme na jejich prezentaci pozvat floristy, kteří se v posledních letech umístili na předních místech. Byla by to taková rekapitulace, co všechno Brněnská růže přinesla a zde bychom vyhlásili následný tříletý blok, ve kterém bychom se vraceli k tématům podrobněji s cílem posoudit, kam se česká floristika za dobu pěti osmi let posunula.
- Čím se Brněnská růže liší od ostatních soutěží?
Je tady hned několik rozdílů. Od samého začátku jsme chtěli, aby to byla komorní záležitost a aby nikoho nekopírovala – to byl hlavní záměr. Dalším znakem je, že měla vždy tři témata vyjma letošního roku, kdy byla témata čtyři a aby témata byla neotřelá. Ne jako podložka, věneček, kužel nebo fantazie 80 na 80. To jsou věci, které na Brněnské růži nikdy nebyly. Vždycky to mělo nějaký náboj, jako např. květiny a sklo, květina a papír, sušené květiny nebo podzim v kombinaci s paravány, přízdoba společenských šatů, květinové šperky, smuteční věnce ze sušených květin, dárkové kytice pro konkrétní osoby apod. Dalším specifickým aspektem bylo, že se soutěž každý rok bez výjimky stěhovala na jiné místo. Prošli jsme velmi zajímavými historickými prostorami Brna – Stará a Nová radnice, Mahenovo divadlo, hrad Špilberk, Divadlo na Provázku, jednou jsme odbočili na buchlovický zámek, pak to bylo ve výstavní galerii Sýpka a dokonce i v naší škole v Bohunicích, známé to Jurkovičově secesním skvostu a v loňském roce v nově zrekonstruovaném kulturním centru radnice Brno-střed na Dominikánské ulici. Rozdílný byl a je také postoj ke komisi. Jako první jsme například začali používat technické komise a hlavní komise. Záměr byl takový, že technická komise zapíše svůj zápis, předá ho hlavní, a ta pak na něm staví při celkovém bodování. Technické komise jsme časem zrušili a vytvořili jsme pouze jednu hlavní komisi s tím, že ta už od začátku soutěže chodila mezi soutěžícími a hodnotila práce průběžně. No a letos jsme se rozhodli pro takový revoluční krok a do komise jsme povolali mladé lidi. Ty, kteří ještě soutěží a nebo teprve přestali soutěžit, aby se na své vrstevníky dívali svým pohledem. Byli to lidé, kteří se právě na Brněnské růži v minulosti umístili na prvních místech a výsledek jejich práce byl skvělý. Takže tady zkoušíme takový posun. A jedním z našich hlavních cílů je to, aby se všichni soutěžící, komisaři, diváci a vůbec všichni účastníci cítili přitom dobře a rádi se na tuto soutěž vraceli.
- Co to obnáší zorganizovat takhle rozsáhlou soutěž?
Je to úkol opravdu nelehký, ale mám kolem sebe skvělý a spolehlivý tým lidí, na které se mohu spolehnout. Konec konců výsledky mluví za všechno. Jinak hlavním organizátorem je SKF ČR, jehož jsem byl 4 roky místopředsedou. Druzí dva organizátoři jsou brněnská firma Park a SZaŠ v Bohunicích, zastoupená mým nejbližším spolupracovníkem Ing. Zavadilem. Prostory pro konání soutěže se nám daří získávat díky dobrým osobním kontaktům a za poměrně výhodných podmínek. Co se financí týče i ty obstaráváme díky letitým vybudovaným vztahům.
Co si vítězové Brněnské růže odnášejí?
My vyhlašujeme vítěze hned ten samý den v daných reprezentativních prostorách. Jednotlivé výtvory rozmístíme v prostoru, nasvítíme a večer se schází hosté, sponzoři, rodiče soutěžících nebo majitelé podniků a také spousta známých – bývá tady kolem 200 lidí. Probíhá slavnostní vyhodnocení, kde se předávají ceny – vítěz jede v únoru se SKF ČR do Essenu na floristický veletrh. Máme také specifiku, že během rautu, což je tak hodina a půl, si mohou návštěvníci sami vybrat to, co se jim nejvíce líbí a zapsat na bodovací kartičky nejlepší dílo v každém zadání. Pak to stihneme rychle spočítat a večer po 22. hodině se uskuteční ještě další vyhlášení s udílením Ceny diváka. Večer je koncipovaný až dlouho po půlnoci a je tedy i jakousi důležitou společenskou událostí. Samotná výstava i přístupná i pro veřejnost a to v sobotu od 10 do 16 hodin.
