Botanickou zahradu v Prostějově tvoří malý kompaktní prostor, který zaujme svoji intimitou a příjemnou útulností. Navzdory svým rozměrům obsahuje rozsáhlou sbírku květin, ale i několik úžasných vzácných vzrostlých stromů.
Zahrada má za sebou zajímavou a pohnutou historii, ale i příběhy několika úžasných lidí, kteří se zasloužili o její vznik, vzhled a také její zachování, kdy přežila zmenšování i několik pokusů o její zánik. Zvláštností prostějovské zahrady je, že je založena a udržována městem.
Nápad založit botanickou zahradu se zrodil již koncem 19. století u středoškolského profesora Václava Spitznera, který inicioval i vznik Klubu přírodovědeckého v Prostějově (1898), jehož členové usilovali o založení botanické zahrady. Příležitost k získání pozemku se naskytla při zrušení starého hřbitova u kostela sv. Petra, protože se jednalo o důstojné využité pietního místa. V roce 1924 podal klub oficiální návrh na založení botanické zahrady na městskou radu a začala jednání o převodu pozemku do majetku města, což se podařilo až v roce 1931. Roku 1933 odsouhlasila městská rada založení zahrady a pověřila tím kuratorium složené ze členů klubu, středoškolských profesorů, přírodovědců a význačných osobností. Návrhem zahrady byl pověřen městský zahradník František Havránek, který navrhl pro bylinnou část elipsy, které tvořily kompoziční kostru zahrady.
V neděli 9. 9. 1934 byla slavnostně otevřena botanická zahrada o ploše 1,5 ha s 1597 bylinami a 447 stromy a keři, složená ze tří částí. Arboretum zaměřené na stromy (dnešní Spitznerovy sady u kostela), část věnovanou bylinám (dnešní botanická zahrada) a skleník, který zanikl. V roce 1951 byla plocha zahrady zredukována na 0,5 ha na úkor sousedních kasáren. Nechala se pustnout, dokonce byla pár let uzavřena pro veřejnost. Roku 1966 nastoupila Marta Dvořáková, která oddaně v zahradě pracovala 30 let a zasloužila se o její rekonstrukci a nový rozkvět. Roku 1976 se rozhodlo o přestěhování zahrady opět na úkor kasáren. Jednání se táhlo až do roku 1989, kdy zahradu zachránil RNDr. Petr Albrecht, pod hlavičkou ČSOP. Roku 2014 došlo k rozšíření zahrady o rozárium a kruhové záhony představující vývoj krytosemenných rostlin od významného zahradního architekta prof. Ivara Otruby.
V současné době zde roste 1250 druhů rostlin. Zahrada je zapsána do Mezinárodního katalogu botanických zahrad střední Evropy (1986) a je členem Unie botanických zahrada České republiky (2008).
K letošním 90. narozeninám dostala zahrada dárek ve formě studie, která řeší nejen rekonstrukci, ale zejména rozšíření na dvojnásobek její současné plochy. Částečně se rozšíří na území bývalých kasáren, čím se jí vrátí, co se jí v minulosti vzalo. Počítá se i s adaptací části budovy jízdáren pro potřeby zahrady (toalety, kavárna a místnost pro výuku škol či přednášky). U jízdárny vznikne i nové jezírko. Prázdný prostor za jízdárnou může posloužit jako multifunkční plocha pro prezentace a prodej (burza rostlin, prodejní výstavy).
Celý text článku naleznete v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Zahradnictví 11/2024
Text: Ing. Romana Michalková, Ph.D., FA ČVUT, Praha
Vizualizace: Ing. Eliška Buš
