Bez opylovačů by zmizela většina ovoce i zeleniny, připomíná Světový den včel

Na 20. května připadá Světový den včel, který upozorňuje na význam opylovačů pro zemědělství i fungování celé krajiny. Jen v České republice žije přibližně 600 druhů včel, včetně čmeláků, celosvětově pak odborníci evidují kolem 20 tisíc druhů.

Přestože bývá nejčastěji zmiňována včela medonosná, pro fungování přírody i produkci potravin mají zásadní význam také samotářské včely, čmeláci a další skupiny opylovačů.

Včela medonosná není jediným opylovačem

Včela medonosná je veřejností vnímána jako hlavní opylovač, podle odborníků ale není u řady plodin nejefektivnější. Například u rajčat, paprik, borůvek nebo některých ovocných stromů hrají klíčovou roli především čmeláci a samotářské druhy včel. Pokud by vymřela pouze včela medonosná, znamenalo by to především ztrátu produkce medu a problémy u části zemědělských plodin. Ostatní opylovači by však část její role dokázali převzít. Mnohem závažnější následky by mělo vymření samotářských včel, které jsou hlavními opylovači mnoha druhů ovoce a zeleniny. Jejich úbytek by negativně zasáhl nejen zemědělskou produkci, ale také volně rostoucí rostliny.

Bez opylovačů by se zásadně změnil jídelníček

Pokud by vyhynuly všechny skupiny opylovačů, dopady by byly podle odborníků dramatické. Lidský jídelníček by přišel přibližně o 76 % rostlinných druhů využívaných jako potraviny. Část produkce by sice bylo možné nahradit ručním opylováním nebo pěstováním odrůd, které opylovače nepotřebují, šlo by však o velmi náročné a omezené řešení. Význam opylovačů navíc nespočívá jen v opylování plodin. Hmyz plní důležitou roli také v rámci potravních řetězců a fungování ekosystémů. Vyhynutí opylovačů by proto mohlo vést až ke kolapsu některých přírodních systémů.

Klíčem je pestřejší krajina i šetrnější hospodaření

Odborníci upozorňují, že řešením není pouze zakládání nových úlů. Včela medonosná je podle nich v Evropě relativně stabilní, větší podporu potřebují ostatní druhy opylovačů. Důležitá je především pestrá krajina a změna přístupu k hospodaření. Pomoci mohou menší půdní bloky, kvetoucí pásy bylin bez pesticidů, druhově bohaté louky nebo ochrana mokřadů. Význam mají i drobné krajinné prvky, například staré dřevo, plochy s obnaženou půdou pro hnízdění včel nebo dostupnost vody. Každý může podle odborníků podpořit opylovače i na vlastní zahradě, například mozaikovým sečením trávníku nebo ponecháním části zahrady v přírodním stavu. Text vychází z odpovědi Terezy Flečkové, odborné garantky programu Obnova tradičních luk Českého svazu ochránců přírody, pro projekt Zeptej se vědce.

Zdroj: ČSOP