Menu
e-shop
Nedaleko německého města Kassel se nachází jedna z největších (240 ha) a nejslavnějších památek romantismu 19. století v evropských zahradách a parcích, park Wilhelmshöhe. Je od roku 2013 památkou UNESCO.
Německo v poetickém období romantismu 18. a 19. století oslavovalo svoji dominanci. Historii, neporazitelné mýty, národní hrdost, kulturní a technickou vyspělost, převahu nad všemi ostatními zeměmi.
Typické rozlehlé louky v kopci, na jejichž konci stojí významná stavba, palác, známe ze Stowe. Jen louka je větší, delší a strmější než ve Stowe. Palác je tím více dominantou. Právě takový pohled se nám naskytne při příchodu od bývalého nádraží. I zde v údolí vidíme nádrž. Úprava ve Stowe je dílo, kterým anglické parky proslavil Charles Bridgeman, William Kent a Capability Brown.
Přehnané barokní prvky byly na konci 18. století strženy a hlavní osa parku byla opuštěna. V parku během počátku sentimentálního období přibyla i mešita nebo poustevna svatého Pavla.
Poté byl během 18. století upraven ve stylu anglo-chinoise s pagodou a čínskou vesnicí (Mulang) u nádrže pod zámkem. Až poté na počátku 19. století, pod vlivem architekta Heinricha Ch. Jussowa, byl změněn do uhlazené podoby klasického anglického parku. Obnovený barokní osový pohled parku dominuje.
Každá procházka tu nabízí atraktivní cíl, který přitom nemusí být vždy snadno dosažitelný. Cesty mají průběh s pěknými rámovanými průhledy na plánovaných odpočívadlech, což má původ už v japonském zahradním umění.
Postupně objevujete zajímavá krásná místa, která mohou být nová, vyvolávat vlastní vzpomínky nebo odkazovat na jiné místa nebo příběhy. Mýty a legendy zpodobněné stavbami a artefakty, které jsou oživené tekoucí vodou jako v italských renesančních zahradách. Odnášíte si z míst dojmy, ale park za den stejně neprojdete celý. To jsou všechno důvody, proč se park ve Wilhelmshöhe návštěvníkům líbí a vrací se sem.
Celý text článku naleznete v tištěné a elektronické verzi časopisu Zahradnictví 5/2025
Text a foto Ing. Miroslav Sedláček, Brno
