11.09.2022 | 12:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bělásek zelný – pohled od historie k současnosti

Bělásek zelný (Pieris brassicae) je jedním z nejhojnějších a nejznámějších škůdců (někteří ho dokonce uvádějí jako nejznámějšího motýla), a to nejen proto, že je takřka v každé zahradě, ale i pro svůj nápadný vzhled a celkové zbarvení. V blízkosti lidských sídel je jeho počet značně vysoký (jde o synantropní druh) a nebývá výjimkou i jeho přemnožení, proti tomu v oblastech málo zalidněných je jeho výskyt minimální.

Tento druh neškodí v každém roce, protože pouze v některých letech dochází ke gradacím (v jiných ročnících se může jednat o motýla vzácného). To je způsobeno nejen parazitací, ale i jinými (ještě v polovině minulého století), ne docela jasnými okolnostmi. V současnosti se můžeme domnívat, či spíše polemizovat, zda jedním z oněch faktorů není i teplota. Pojďme se na chvíli podívat obecným pohledem na tohoto škůdce, jeho charakteristiku a historii u nás, ale i v zahraničí, jakož i na minulou a současnou ochranu proti němu.

Příznaky napadení a ochrana

V listech se vyskytují dírky, později nepravidelné otvory. Mnohdy nastane situace, kdy jsou listy obežrané natolik, že z nich zůstávají pouze silné žilky a na rostlinách se nachází trus vyprodukovaný larvami. Ty se však nevžírají do hlávek zelí a květáku (jako např. můra zelná). Jak jiní autoři uvádějí, kromě zanechání pouhých hrubších žilnatin z listů při větším výskytu a již zmíněného žíru na spodní straně listů housenkami, se právě tyto po nějaké době rozcházejí po celé rostlině a skeletují listy, přičemž začínají od vrcholů.

Začátkem 40. let 20. století se uvádělo, že ochrana záleží (vyjma mechanického ničení hromádek žlutavých vajíček) v opalování vajíček pájecí benzinovou lampou či v přetírání štětcem smočeným v sirouhlíku nebo líhu. V téže době se proti housenkám (opět vyjma přímého sběru) doporučovalo postřikování horkou vodou (55 °C) s přídavkem 2% zeleného draselného mýdla, dále směsí 100 l vody, 2 kg vápna a 3 kg kuchyňské soli nebo 2% roztokem draselného mýdla s trochou kuchyňké soli. Krátce po polovině minulého století se uvádělo jako velmi důležité opatření hubení brukvovitých plevelů. Na menších prostorách je možná likvidace vajíček a larev ručně. Na větších polích bylo koncem 80. let minulého století doporučováno ošetřovat po objevení se larev některým z přípravků obsahujících diazinon, trichlorfon, tetrachlorvinfos, karbaryl, fenitrotion, dichlorfos, bromofos či malation. Koncem 40. let minulého století se jako užívané používaly nikotinové prostředky či poprášení napadených rostlin rotenonovými prostředky, které byly tehdy velmi chváleny. Nesmíme však zapomenout ani na DDT.

Mezi současná opatření patří také zakrytí porostu netkanou textilií, která by měla zabránit vykladení vajíček. Při menším rozsahu je možné provádět ruční sběr housenek. Aktuální možnosti přímé biologické i chemické ochrany jsou uvedeny na rostlinolékařském portálu.

Text a foto Ing. Antonín Muška, Brno

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down