V našem pravidelném putování za poznáváním škůdců (nejen) školek jsme se dnes dostali ke skupině nazývané bázlivci. Pozastavíme se zejména u bázlivce olšového (Agelastica alni) a bázlivce vrbového (Lochmaea capreae).
Bázlivci představují brouky spadající do čeledi mandelinkovití (tato čeleď je se svými přibližně 35 tisíci dosud známými druhy celkově druhou nejbohatší čeledí brouků na světě). Zahrnují druhy, které jsou méně sklerotizovanými mandelinkami, obvykle s rozbíhavými krovkami. Larvy jsou takřka vždy tmavě pigmentované, mající po těle bradavkovité výběžky s krátkými chvosty chlupů. Přežívají na rostlinách a kuklí se nejčastěji v zemi.
Bázlivec olšový je broukdlouhý 6–8 mm, kovové barvy zelenavé, černomodré či až fialové. Tělo je lysé a má dozadu rozšiřující kapkovitý tvar. Černé larvy, dlouhé 10–12 mm, mají dvě řady ochlupených bradavek. Přezimujícím stadiem je brouk. Spatřit je lze na jaře v závislosti na nadmořské výšce. Škodí ožíráním listů, které nejčastěji děrují na koncových částech výhonů.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2023*
Text a foto
Ing. Antonín Muška,
Brno
Přehled použité literatury a zdrojů obrázků je k dispozici u autora.
