Bakteriofágy mohou pomoci chránit rajčata před chorobami bez chemie

Rajčata by v budoucnu mohla před nebezpečnou bakteriální tečkovitostí chránit nečekaní pomocníci – bakteriofágy, tedy viry, které napadají a ničí bakterie. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR vyvíjejí technologii, která by mohla nabídnout šetrnější alternativu k chemické ochraně rostlin a přispět k udržitelnému pěstování zeleniny.

Výzkumný tým vedený Tetianou Kalachovou se zaměřuje na bakteriální chorobu způsobovanou bakterií Pseudomonas syringae, která dokáže výrazně snížit výnos i kvalitu plodů rajčat. Na převodu výsledků výzkumu do praxe spolupracují odborníci s Farmou Bezdínek a nově také s Českou zemědělskou univerzitou.

Virus jako přirozený nepřítel bakterií

Biologická ochrana rostlin využívající přirozené nepřátele škůdců není v zemědělství ničím novým. Ve sklenících se běžně používají například draví roztoči, slunéčka nebo parazitické vosičky. Vědci nyní ověřují, zda lze podobný princip využít také proti bakteriálním chorobám. „V našem projektu se zabýváme bakteriální tečkovitostí rajčat, kterou způsobuje bakterie Pseudomonas syringae. Tato choroba je poměrně častá a může významně snížit výnos plodů. Proto jsme se rozhodli otestovat využití bakteriofágů právě na ní,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Tetiana Kalachova. Výzkumníci nejprve hledali vhodné bakteriofágy v přirozeném prostředí. Viry izolovali z infikovaných rajčat a následně v laboratoři testovali jejich účinnost proti původci choroby. Dalším krokem bylo vyvinutí vhodné aplikační formy. Výsledkem je kapalná směs, kterou lze na rostliny aplikovat běžným postřikem.

Od laboratorních pokusů ke skleníkové produkci

Výzkum letos vstoupil do nové fáze. Vědci založili v prostorách ústavu produkční pokus ve skleníku, který se svými podmínkami přibližuje komerčnímu pěstování rajčat. V hydroponickém systému pěstují odrůdu využívanou velkopěstiteli a sledují rozdíly mezi zdravými rostlinami, infikovanými rostlinami a rostlinami ošetřenými bakteriofágy. Součástí skleníku jsou také čmeláci zajišťující opylení květů, stejně jako v běžných produkčních provozech. „Jsme zvědaví, zda tento experiment potvrdí slibné výsledky z laboratorních pokusů,“ doplňuje Tetiana Kalachova.

Cesta k udržitelnější ochraně rostlin

Důležitým partnerem projektu je Farma Bezdínek z Dolní Lutyně, která patří mezi nejvýznamnější české producenty rajčat a dlouhodobě sází na biologickou ochranu rostlin místo chemických pesticidů. „Spolupráce s Akademií věd ČR je pro nás důležitá hlavně proto, že propojuje vědecký výzkum s reálnou praxí ve skleníkové produkci rajčat. Díky tomuto výzkumu hledáme šetrnější a efektivnější způsoby ochrany rostlin proti bakteriálním chorobám, což může mít velký přínos pro budoucnost moderního pěstování,“ říká rostlinolékař Farmy Bezdínek Václav Psota. Výzkum v minulých letech podpořila Technologická agentura ČR. Letos byl zahájen nový pětiletý projekt financovaný Národní agenturou zemědělského výzkumu, na kterém spolupracují Ústav experimentální botaniky AV ČR, Farma Bezdínek a Česká zemědělská univerzita. Další významný krok přijde v říjnu 2026, kdy odstartuje mezinárodní projekt Phage4Crops zaměřený na využití bakteriofágů v udržitelné ochraně rostlin. Ústav experimentální botaniky AV ČR v něm bude působit jako koordinátor evropské vědecké spolupráce.*

Zdroj: AVČR