Vinařský fond nechal v průběhu letošního podzimu vypracovat analýzu dopadu případného zavedení nenulové spotřební daně, která slouží jako věcný podklad pro jednání pracovní skupiny ustavené v této věci při Ministerstvu zemědělství. Analýza vypracovaná agenturou Focus ve spolupráci se společností Ernst&Young vyhodnocuje dopad změn nejen na sektor vinařství a vinohradnictví, ale také na státní rozpočet.
Analýza pracuje s hypotetickým, veřejně však opakovaně prezentovaným scénářem na zavedení spotřební daně (dále jen SpD) na tiché víno ve výši 23,40 Kč/l a předpokládaném příjmu do státního rozpočtu až ve výši 4,2 miliardy Kč.
Klíčovým zjištěním analýzy je skutečnost, že předpokládaný příjem do státního rozpočtu je značně nadhodnocený a nerealistický, protože nelze kalkulovat pouze se stávající spotřebou tichých vín v České republice násobenou SpD a zároveň opomíjet nákladové položky, a to jak v rovině přímých nákladů státu, tak v rovině poklesu spotřeby a dopadů na výběr ostatních daní (DPH, daň z příjmu, odvodů za zaměstnance atd.).
Po odečtení těchto dopadů by podle analýzy získal státní rozpočet zavedením SpD v uvedené výši příjem cca třetinový, tedy pouze cca 1,45 miliardy Kč. Jakkoli jde o částku nezanedbatelnou, je třeba brát zřetel na to, zda jde o tak významný a nepostradatelný příjem, aby vyvážil značné socio-ekonomické dopady napříč vinařským odvětvím.
Zavedení nenulové SpD by způsobilo plošné poškození celého odvětví. Na malé subjekty by dopadla nejvíce náročnost zvýšené administrativní zátěže a povinnost zřídit a provozovat daňové sklady. Velké subjekty budou zasaženy především nemožností absorpce SpD do marže. Tyto potenciální zásahy do trhu hrozí zvýšit cenu vína (+18 %), která by vedla k nižší spotřebě (–26,7 %), tedy odlivu spotřebitelů a poklesu dražší tuzemské produkce, a naopak růstu dovozu levnějšího vína ze zahraničí.*
Všechny tyto efekty se projeví i ekonomicky a analýza s nimi také pracuje. Ať už jde o (ne)zaměstnanost (–3740 prac. míst), pokles výběru odvodů za zaměstnance (–575 mil Kč), dopady nárůstu černého trhu (–259 mil. Kč), pokles spotřeby, tady i výběru DPH a daně z příjmů, dodatečné náklady na celní správu atd. vedle nákladů a dopadů na státní rozpočet by to znamenalo také jasně vyčíslitelné náklady na straně vinařů (41,6 mil. Kč jednorázově, 40,9 mil. Kč pravidelně), ale i obtížně vyčíslitelné dopady na krajinotvorbu atd. Bez ohledu na mírně pozitivní rozpočtovou bilanci by tato situace ohrozila životaschopnost velkého množství subjektů ve vinařském sektoru.
Analýza byla vytvořena na základě dotazníkového šetření mezi vinaři a zákazníky, práci s daty celé řady institucí (mj. Český statistický úřad, Ministerstvo financí, Celní správa, Eurostat a další), které dodavatelské společnosti kombinovaly s expertními odhady.*
Kompletní analýza je dostupná na webu Vinařského fondu.
Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech
