08.05.2022 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Akademie věd ocenila vynikající výsledky svých vědkyň a vědců

Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladicím systémům v Temelíně, co vše dokáže odhalit fosilní pyl nebo co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Nejen takové vědecké otázky si kladli a řešili experti a expertky, které 2. května 2022 ocenila Akademie věd ČR čestnými oborovými medailemi za mimořádné výsledky v jejich vědeckých oborech.

Obě oborové medaile nesou jména dvou význačných vědců minulosti, Gregora Johanna Mendela a Josefa Dobrovského. Za zásluhy v biologických vědách a filologických a filosofických vědách si ocenění odneslo šest vědců – mezi nimi i vědci z minulých let, kdy slavnostní ceremoniál nebylo možné kvůli pandemii covidu-19 pořádat.  

Medaile předali oceněným během slavnostního ceremoniálu David Honys z Akademické rady AV ČR a místopředseda AV ČR Ondřej Beránek. „Skutečnost, že dnes obdržíte oborové medaile, budiž dokladem, že jak Akademie věd, tak i odborná komunita si velmi cení vaší práce a skvělých výsledků,“ řekl oceněným Ondřej Beránek a dodal: „Aristoteles považuje právě skvělost ve smyslu etickém i rozumovém za důležitý předpoklad šťastného života. Skvělost nám samozřejmě není dána přirozeně, musíme ji kultivovat, dávat náležitý čas.“

Čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách byli oceněni Helena Svitavská Svobodová z Botanického ústavu AV ČR, Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR a Jaromír Lukavský z Botanického ústavu AV ČR. Díky fosilním pylovým zrnům prohloubila Helena Svitavská Svobodová z Botanického ústavu AV ČR poznání vývoje středoevropské přírody. Díky ní vznikla monitorovací síť sledující současný pylový spad v horských oblastech Česka a Skandinávie. Tato aktivita poskytuje nezbytná data pro kvantitativní modelování dřívější vegetace a vytváření scénářů jejího budoucího vývoje. Pomocí pylové analýzy se jí podařilo prokázat také pravěké lidské působení v místech, která byla považována za nedotčená až do středověku. „Chtěla bych poděkovat všem ředitelům botanického ústavu, kteří mne nechali samostatně rozvíjet obor kvartérní palynologie a paleoekologie,“ řekla oceněná vědkyně.

Josef Hejzlar je jedním z nejvýznamnějších českých hydrobiologů a hydrochemiků, uznávaný odborník na transport živin z povodí do vodních nádrží, jež ve zvýšené míře vedou k nežádoucí eutrofizaci. Věnuje se koloběhu živin ve vodních ekosystémech, jejich matematickému modelování a predikci. V otázkách eutrofizace vod (obohacování o živiny) je považován za špičku v oboru, je autorem 55 expertiz pro vodohospodářské subjekty po celé republice.

„Rád bych poděkoval zesnulému profesoru Karlu Chudobovi, který mě naučil používat v biologických vědách bilanční metody, zákon o zachování hmoty,“ řekl během slavnostního ceremoniálu Josef Hejzlar: „Myslím, že také díky tomuto přístupu jsem se dokázal podílet na pochopení procesu i ve vodách z hlediska bilance živin.“

Jaromír Lukavský z Botanického ústavu AV ČR zasvětil svou kariéru řasám a vyvinul řadu speciálních kultivačních metod. Podílel se na sestavování norem pro různé typy biotestů, které řasy využívají, a dlouhodobě spolupracuje s jadernou elektrárnou Temelín na čistotě vody v chladicích systémech. Řasy totiž snižují jejich účinnost. Studuje také řasy v horských jezerech a tocích a jeho vášní jsou sněžné řasy – velmi speciální organismy, které způsobují nápadná zabarvení v horských a polárních oblastech. „Sněžné řasy jsou taková zajímavost. Vůbec poprvé je zmínil už Aristoteles,“ doplnil Jaromír Lukavský, který poděkoval všem svým dosavadním vědeckým spolupracovníkům.

Zdroj: AV ČR*

Foto: Jana Plavec

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down