Cibule patří mezi oblíbenou zeleninu, jejíž každoroční spotřeba se v České republice pohybuje kolem 10–12 kg na osobu. V současné době však její domácí produkce tvoří méně než polovinu (43,4 tis. t), a zbytek, téměř 75 tis. tun, je hrazen dovozem (Buchtová 2019). Výši sklizně a kvalitu cibule ovlivňuje způsob pěstování a průběh počasí, ale také patogeny a škůdci nejen během vegetace, ale i po uskladnění. Kromě patogenů běžně se u nás vyskytujících na uskladněné cibuli (Botrytis allii, Penicillium spp.) jsou občas zaznamenány i ty méně známé.
- Aspergillus niger je považován za avirulentní pro živá pletiva cibule, přežívá na rozkládajícím se organickém materiálu, např. rostlinných zbytcích a primárně osídluje suché suknice a další odumřelé části pletiv. K infekci cibule je nezbytné povrchové ovlhčení po dobu 6–12 hodin (kondenzace vodních par). Od 78–81 % RVV konidie začínají pozvolna klíčit, při vyšších hodnotách klíčí za 3–6 hod, při vlhkosti pod 76 % je klíčivost potlačena (Summer 1995). Optimální teploty pro růst mycelia se pohybují mezi 28–34 °C, teploty pod 17 °C a nad 47 °C růst potlačují (Musa et al. 1973). Sporulace nastává již za 24 hodin po infekci. Zatímco přítomnost A. niger je patrná až po sklizni, tj. během skladování nebo transportu, infekce cibule nastává již před sklizní. Zdrojem infekce může být osivo, půda a hmyz či konidie přenášené vzduchem. Během skladování se konidie šíří při manipulaci, případně je přenášejí i roztoči. K osídlení cibule houbou dochází v místech poranění krčku či pseudostonku zralých cibulí, napadených či poškozených kořenů a v některých případech i podpučí a pohmožděných vnějších suknic.
Základním preventivním opatřením k minimalizaci možnosti osídlení pletiv patogenem je zabránění pohmoždění a poškození cibulí během sklizně, transportu a obchodování, dále udržování stabilní teploty během transportu, naskladnění a vyskladnění a také okamžité dosušení cibule po sklizni. Rozvoj patogena podporuje kolísání teploty, kdy dochází ke kondenzaci vodních par na povrchu a mezi suchými slupkami cibule. Nejjednodušší účinnou metodou je uskladnění cibulí v chladu (0–2 °C). Během uskladnění a transportu cibulí se při teplotách nižších než 15 °C a při nízké RVV růst houby výrazně zpomaluje.
V současné době v ČR není povolen žádný přípravek na ochranu cibule proti Aspergillus niger, v zahraničí, kde jsou uváděny až 60% ztráty cibule, jsou doporučovány k ošetření fungicidy ze směsi účinných látek, např. diethofencarb a carbendazim, thiabendazol nebo oxid siřičitý.
Text a foto
doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.,
Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021.*