
Čerstvé lokální potraviny od jihočeských farmářů míří do školních jídelen prostřednictvím internetového tržiště, které propojuje školy s místními producenty. Projektu se daří a jeho obrat ve školním roce 2025/2026 dosáhl 12,6 milionu korun. Zástupci zemědělců i některých škol proto nesouhlasí s plánem vlády změnit povinné výživové normy pro školní stravování na pouhá doporučení. Obávají se, že by jídelny mohly začít šetřit na kvalitě surovin a častěji využívat polotovary.
Jihočeské tržiště spustil Jihočeský kraj společně s Regionální agrární komorou Jihočeského kraje (RAK JK) v září 2022. „Jako zástupkyně zemědělců, máma tří dětí a babička mám celkem jasno: dětem patří na talíř zdravé a pestré jídlo. A jihočeské mléko, maso, ryby nebo zelenina by cestou do školní kuchyně neměly absolvovat zahraniční zájezd,“ uvedla ředitelka RAK JK Hana Šťastná.
V loňském školním roce nakupovalo na internetové platformě 50 škol. Nabídka zahrnovala 2530 produktů od 85 prodejců. Školy zde mohou nakupovat také biopotraviny a další kvalitní regionální produkty, díky čemuž zůstávají peníze v místním hospodářství. Ředitelku agrární komory však znepokojuje záměr vlády změnit závazná výživová pravidla na nezávazná doporučení. Podle ní by případné nedostatky původní novely měly být odstraněny cílenými úpravami, nikoli zrušením celého systému. Vláda by podle Šťastné měla zachovat osvědčené normy, které podporují kvalitní a vyvážené stravování dětí. S tím, že současná vyhláška může být příliš přísná, souhlasí někteří ředitelé škol. Zároveň ale varují před úplnou dobrovolností pravidel. „Je naším cílem, aby jídlo bylo co nejzdravější, ale zároveň potřebujeme, aby děti obědy také snědly. Při splnění spotřebního koše se často těžce dosahuje toho, aby jídlo bylo také chutné. Na druhé straně pouhá dobrovolnost vyhlášky je zase cesta z extrému do extrému,“ uvedla Eva Macků, ředitelka základní a mateřské školy v Českém Rudolci na Jindřichohradecku. Podle ní by při nezávazných normách mohli někteří zřizovatelé škol upřednostnit úspory a nakupovat levnější polotovary nebo méně kvalitní suroviny.
Odborníci upozorňují na rostoucí dětskou obezitu. Pokud by školní jídelny mohly vařit bez jasně stanovených výživových pravidel, mohlo by se podle nich stravování dětí dále zhoršovat. „Pokud výživové normy zůstanou jen dobrovolné, může o dětském obědě nakonec rozhodovat hlavně nejnižší cena. A ta s pestrou stravou nemusí být zrovna nejlepší kamarádka,“ doplnila Šťastná. Jihočeskému tržišti se přitom daří. Ve školním roce 2025/2026 vzrostl jeho obrat téměř o deset procent na 12,6 milionu korun. Počet objednávek se meziročně zvýšil o osm procent na 9362. Platforma propojuje nejen školní jídelny, ale také domovy pro seniory s místními producenty a dodavateli potravin. Přibývá na ní dodavatelů, zboží i zapojených jídelen. Největší aktivitu vykazují České Budějovice, Písek, Tábor, Český Krumlov, Jindřichův Hradec nebo Třeboň. V okrajových částech Jihočeského kraje je však nabídka stále hůře dostupná. Ministr školství Robert Plaga ve středu oznámil, že výživové standardy pro školní jídelny budou nově nezávazným doporučením. Dosud musí jídelny dodržovat pravidla určující množství ovoce, zeleniny, luštěnin nebo masa. Samotná vyhláška se podle ministra rušit nebude. Záměr kritizují opoziční politici i dětský ombudsman. Premiér Andrej Babiš uvedl, že změnou plní svůj předvolební slib, podle kterého vláda nebude školním jídelnám určovat, co mají vařit.
Zdroj: ČTK