Nová generace farmářů se učí praxí

Farmářská škola během pěti let vyrostla z malého vzdělávacího projektu v instituci, která propojuje odbornou přípravu s každodenním provozem ekologických farem. Má více než 130 studentů a účastníků vzdělávacích programů, spolupracuje s desítkami hospodářství a její první absolventi již zakládají vlastní farmy. Vedle výuky se zaměřuje také na pomoc začínajícím zemědělcům s přístupem k půdě a počátečnímu kapitálu. Její přístup letos ocenila veřejnost vítězstvím v soutěži E.ON Energy Globe.

Budoucí zemědělci potřebují nejen odborné znalosti, ale také zkušenosti s řízením provozu, péčí o půdu a zvířata i ekonomickým plánováním. Důležité je umět reagovat na proměnlivé klimatické podmínky a skloubit produkci s dlouhodobou péčí o přírodní zdroje.

Výuka přímo na farmách

Farmářská škola – Vyšší odborná škola ekologického zemědělství začínala v roce 2021 přibližně s dvaceti studenty a pěti partnerskými farmami. V roce 2026 má přes 130 studentů a účastníků vzdělávacích programů a spolupracuje s více než 70 ekologickými a biodynamickými hospodářstvími v ČR, na Slovensku i v zahraničí. Letos představila první absolventy tříletého akreditovaného studia. Studenti denního studia absolvují ročně 800 hodin odborné praxe a až dvě třetiny studia tráví praktickou činností. Na partnerských farmách poznávají různé způsoby hospodaření a postupně přebírají odpovědnost za konkrétní úkoly. „Naším cílem nebylo vytvořit další školu, kde se lidé o zemědělství učí především v lavicích. Chtěli jsme, aby se toto řemeslo učili tím, že ho skutečně dělají,“ říká zakladatel školy Jiří Prachař. Zkušenosti z různých hospodářství studentům ukazují, že způsob hospodaření musí odpovídat půdním a klimatickým podmínkám, výrobnímu zaměření i ekonomickým možnostem podniku.

Ekologie vyžaduje odbornost

Ekologické zemědělství klade důraz na udržování půdní úrodnosti, vhodné střídání plodin, využívání organické hmoty a ochranu vody a krajiny. Tyto postupy však vyžadují odborné znalosti a pečlivé plánování. Pěstitel musí sledovat vývoj porostů, pracovat s dostupnými živinami a reagovat na počasí. Chovatel potřebuje rozumět výživě, welfare zvířat a prevenci zdravotních problémů. Ekologické hospodaření proto nelze stavět pouze na přesvědčení o šetrnosti k přírodě. Musí být podloženo schopností řídit podnik a dlouhodobě zajistit jeho ekonomickou životaschopnost. Studenti se učí nejen jednotlivým pracovním postupům, ale také tomu, jak hospodářství funguje jako celek.

Absolventi přecházejí do praxe

Přínos vzdělávání se ukazuje především v profesním uplatnění absolventů. Jedním z příkladů je Farma Jednorožec v Roblíně u Prahy, která hospodaří přibližně na 40 hektarech. O provoz se starají absolventi Benjamín Žiak a Petra Vymětalíková spolu s dalšími spolupracovníky a studenty na dlouhodobé praxi. Farma produkuje maso a biozeleninu, provozuje komunitou podporované zemědělství a slouží také jako místo praktické výuky. Komunitou podporované zemědělství propojuje producenty přímo se zákazníky a může pomoci posílit odbyt. Vyžaduje však dobrou organizaci distribuce, komunikaci se zákazníky a přizpůsobení nabídky sezonním možnostem. Jinou cestu představuje vinařství Pravíno, které rozvíjí absolvent Lukáš Lorenc. Na půdě Nadace Pro půdu obnovuje staré vinice a věnuje se produkci naturálních vín. Jeho příklad ukazuje, že odborné znalosti lze využít také ve specializovaných oborech propojujících produkci s péčí o krajinu. Podle školy již absolventi založili nebo provozují více než osm farem. Uplatňují se jak v samostatných podnicích, tak ve školních a inkubačních projektech.

Půda a kapitál

Odborné vzdělání samo o sobě nezaručuje možnost založit vlastní podnik. Významnou překážkou zůstává dostupnost půdy, vybavení a počáteční kapitál. Lidé, kteří nepřebírají rodinnou farmu, musí vyřešit nejen financování prvních investic, ale také překlenutí období, než se jejich hospodářství ekonomicky stabilizuje. Škola proto rozvíjí školní a inkubační farmy, které začínajícím zemědělcům umožňují získávat zkušenosti s provozem vlastního projektu a postupně ověřovat jeho ekonomiku. Příkladem je Zemědělství ve Valči, kde na ploše 2,83 hektaru hospodaří absolventi Zuzana Burdová a Vítek Ferenc. Menší výměra vyžaduje vhodné produkční zaměření, dobrou organizaci práce a promyšlený odbyt. Inkubační zázemí jim umožňuje rozvíjet vlastní hospodaření a získávat zkušenosti s podnikáním. Dalším projektem je Statek Tilia. Škola rozvíjí také farmy Nenačovice a Jednorožec. Absolventům chce pomáhat s přístupem k půdě a počátečnímu kapitálu prostřednictvím nově založeného Farmářského fondu a spolupráce s Nadací Pro půdu. Úspěšnost tohoto modelu bude záviset na dlouhodobé dostupnosti pozemků, stabilním financování a kvalitním odborném vedení. Důležité je, aby absolventi dokázali po skončení podpory pokračovat samostatně.

Příprava nové generace

Generační obměna je jednou z důležitých otázek budoucnosti českého zemědělství. Začínající hospodáři musí zvládat nejen výrobu, ale také ekonomiku podniku, administrativu, obchodní vztahy a komunikaci se zákazníky. Chybná investice nebo nejistý odbyt mohou výrazně ovlivnit výsledky celého roku. Praktická výuka pomáhá studentům připravit se na rozhodování v reálných podmínkách. Důležitou roli hraje také kontakt se zkušenými hospodáři, kteří předávají osvědčené postupy i zkušenosti s řešením provozních problémů. V příštích pěti letech chce škola připravovat pro praxi více než 300 studentů vyšší odborné školy. Vedle tříletého studia nabízí kratší vzdělávací programy, praktické kurzy a rekvalifikační Zemědělské minimum. Tyto možnosti mohou oslovit mladé zájemce i lidi, kteří chtějí přejít do zemědělství z jiných profesí.

Ekologické zemědělství

V České republice působí přibližně 5700 ekologických podniků, které hospodaří na 618 000 hektarech zemědělské půdy. To odpovídá zhruba 17,5 procenta celkové výměry zemědělské půdy. Samotná výměra ekologicky obhospodařovaných ploch však nevypovídá o ekonomické stabilitě jednotlivých podniků. Rozhodující je schopnost dlouhodobě produkovat kvalitní potraviny, udržovat úrodnost půdy a reagovat na klimatická i tržní rizika. Odborné vzdělávání může pomoci připravit hospodáře, kteří dokážou tyto požadavky spojit s ekonomickými potřebami podniku. Menší a střední farmy navíc často propojují zemědělskou produkci s místní zaměstnaností, zpracováním surovin a přímým prodejem. Jejich rozvoj může podpořit venkovskou ekonomiku a posílit místní potravinové řetězce.

Ocenění a další rozvoj

V září 2026 zvítězila Farmářská škola v osmnáctém ročníku soutěže E.ON Energy Globe. Do soutěže se přihlásilo rekordních 289 projektů a o vítězi rozhodovalo veřejné online hlasování. Škola získala finanční podporu 500 tisíc korun. Ocenění potvrzuje, že propojení vzdělávání s praktickou péčí o půdu a krajinu oslovuje také širší veřejnost. Zakladatel Jiří Prachař byl v roce 2025 nominován na Cenu Josefa Vavrouška a ředitel Jan Valeška získal ocenění Creative Heroes Awards za sociální inovaci. Další rozvoj školy bude záviset na tom, zda dokáže udržet kvalitu výuky a současně rozšiřovat praktické zázemí pro studenty a absolventy. „Chceme vytvářet prostředí, ve kterém člověk může projít od prvního zájmu o zemědělství přes kvalitní vzdělání a zkušenost z praxe až k vlastnímu hospodaření,“ říká Jan Valeška. Přínos Farmářské školy se nakonec nebude měřit pouze počtem studentů nebo získanými oceněními. Rozhodující bude, kolik absolventů dokáže vybudovat životaschopné hospodářství, dlouhodobě na něm uspět a současně pečovat o půdu a krajinu. Propojení odbornosti, praktických zkušeností a dostupnosti podmínek pro samostatné hospodaření může být jednou z cest, jak podpořit generační obměnu českého zemědělství.*

Zdroj: Farmářská škola

Úvodní foto: Farma Jednorožec v Roblíně u Prahy produkuje maso a biozeleninu, provozuje komunitou podporované zemědělství a slouží také jako místo praktické výuky Foto Martin Vyhnal