Podpora vědy, vzdělávání a inovací patří podle ministra dlouhodobě mezi priority resortu

Ministr zemědělství Martin Šebestyán v zahajovací den mezinárodního agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích ocenil mladé vědce a vědkyně za mimořádné výsledky výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2026. Do letošního ročníku Cen ministra zemědělství bylo přihlášeno 56 návrhů.

„Letos je to již 23 let, kdy začalo naše ministerstvo spolu s Českou akademií zemědělských věd oceňovat práci nadějných zemědělských vědců. Do letošního ročníku se zapojilo 56 návrhů, což mě těší, protože naším cílem je podporovat mladé nadané odborníky a oceňovat jejich výzkumné aktivity. Přínos vědeckého výzkumu je v tom, že vychází z praxe a jeho výsledky pak můžeme aplikovat v běžném životě. Proto naše ministerstvo podporuje resortní výzkum, vývoj a inovace a poskytuje na ně také peníze,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Ocenění pro mladé vědce i praktický výzkum

Ceny předali ministr Šebestyán a předseda České akademie zemědělských věd (ČAZV) Vilém Podrázský. Ocenění se udělují ve dvou kategoriích. První je Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce do 35 let, druhou Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje. V každé kategorii byly vyhlášeny první tři příčky, s nimiž je spojena finanční odměna 100 tisíc, 80 tisíc a 60 tisíc korun. V obou soutěžích bylo navíc uděleno jedno čestné uznání za kvalitní dosažené výsledky. To není spojeno s finanční odměnou.

Výzkum mladých vědců: od chmele po zdraví včel

Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce za rok 2026 získala Ing. Markéta Trefilová, Ph.D., z Chmelařského institutu za odborný článek „Molekulární detekce sporangií Pseudoperonospora humuli ve vzduchu pomocí qRT-PCR a lapačů spor pro monitoring, predikci výskytu a zlepšení systému ochrany chmele v České republice“. Výzkum se zaměřuje na vývoj přesné molekulární metody qRT-PCR v kombinaci s lapači spor, která umožňuje včasnou detekci a kvantifikaci sporangií plísně chmele v polních podmínkách. Výsledky úzce souvisely s meteorologickým indexem peronosporového počasí. Metodika tak může zpřesnit krátkodobou prognózu výskytu plísně chmele, pomoci s plánováním fungicidních ošetření a současně snížit náklady i ekologickou zátěž. 2. místo získala Ing. Viktória Pipíšková z Mendelovy univerzity v Brně za studii zaměřenou na anatomii dřeva modřínu, smrku a buku ve smíšených porostech a monokulturách. Výzkum ukázal, že smíšené porosty mohou zmírňovat negativní dopady sucha na hydraulickou vodivost dřeva a přinesl nové poznatky o adaptaci lesních dřevin na vodní deficit. 3. místo obsadila Mgr. Eliška Beranová z Univerzity Palackého v Olomouci za výzkum imunitní odpovědi a antimikrobiální aktivity včely medonosné po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem. Výsledky mohou přispět k lepšímu pochopení biologických dopadů léčby proti roztoči Varroa destructor a k optimalizaci postupů při zachování zdraví včelstev. Čestné uznání získala Ing. Tereza Hřebečková, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze za studii věnovanou vermikompostování kalů z akvakultury se zbytky salátu a odpadním papírem. Výzkum ukázal, že proces může pomoci stabilizovat organickou hmotu, snížit biologickou dostupnost rizikových prvků a odbourat většinu nebezpečných organických polutantů.

Ocenění za výsledky, které mohou najít uplatnění v praxi

V kategorii Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2026 zvítězil Ing. Radek Aulický, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu. Ocenění získal za metodiku ošetření skladovaného obilí rozmarýnovým olejem. Metodika popisuje postupy využití rozmarýnového oleje jako dezinsekčního přípravku při ochraně skladovaného obilí před skladištními škůdci. Uplatnit ji lze v ekologických i konvenčních systémech hospodaření, zejména v situacích, kdy se objevují populace škůdců odolné vůči běžným syntetickým přípravkům. 2. místo získal Mgr. Jan Mendel, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců AV ČR za ověřenou technologii CaviPlasma®, která představuje environmentálně šetrný způsob sanitace a dezinfekce vody v intenzivních chovech ryb. Výsledky ukázaly její potenciál pro preventivní ošetření přítokové vody a omezení rizika zavlečení vybraných bakteriálních patogenů do chovů. 3. místo obsadil Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu za odbornou knihu „Význam statkových hnojiv pro udržitelné obhospodařování zemědělské půdy v podmínkách změny klimatu (kvalita a zdraví půdy)“. Publikace hodnotí vliv statkových i dalších druhů hnojiv na kvalitu a zdraví zemědělských půd. Výsledky dlouhodobých polních experimentů potvrzují význam statkových hnojiv pro udržení půdní úrodnosti v podmínkách klimatické změny a přinášejí doporučení pro udržitelné zemědělské hospodaření. Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV získal RNDr. Tomáš Erban, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu za metodiku „Hodnocení interakce mezi střevními parazity včely medonosné a pesticidy“. Metodika kombinuje biologické testy s molekulárními analýzami a umožňuje odhalovat skrytá rizika pesticidů a dalších látek pro včely. Výsledky mohou pomoci lépe posuzovat vliv chemických látek na zdraví včelstev.*

Zdroj: MZe