
Letošní sucho v Evropě je podle nové analýzy iniciativy World Weather Attribution (WWA) výrazně ovlivněno klimatickou změnou. Přestože v některých regionech neubylo výrazně srážek, vyšší teploty zvýšily výpar vody z krajiny, což prohloubilo nedostatek vláhy v půdě i vodních tocích.
Na studii spolupracovali vědci ze 13 zemí, mezi nimi také hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity v Praze. Analýza hodnotila vývoj srážek, půdní vláhy i schopnost atmosféry odpařovat vodu. Výsledky ukazují, že současné sucho je důsledkem kombinace nižších srážek a rekordně vysokých teplot.
Podle vědců je hlavním problémem stále rostoucí výparná poptávka atmosféry. Oteplující se vzduch dokáže pojmout více vodní páry, a proto rychleji vysušuje půdu, vegetaci i vodní toky. Výzkum ukazuje, že zemědělské sucho je dnes v západní Evropě přibližně pětkrát pravděpodobnější než v klimatu bez vlivu člověka. Ve východní Evropě, kde přetrvává dlouhodobý nedostatek srážek, je podobná situace dokonce až jedenáctkrát pravděpodobnější. Stejné množství srážek proto dnes neznamená stejné množství vody dostupné v krajině jako před několika desetiletími. V podmínkách České republiky je tento jev zvlášť významný, protože většina vody z našeho území odtéká a zásoby jsou závislé především na místních srážkách.
Studie upozorňuje také na mimořádně nízké průtoky Labe. Hydrologické modely ukazují, že průměrný průtok v Děčíně mezi dubnem a červnem 2026 byl nejnižší od začátku měření v roce 1950. Nízké stavy vody komplikují lodní dopravu a současně zvyšují zatížení říčních ekosystémů kvůli vyšší teplotě vody a nižšímu obsahu rozpuštěného kyslíku. Dopady sucha se již projevují i v dalších evropských zemích. Francie hlásí nejhorší úrodu kukuřice za posledních 50 let, Rumunsko přišlo od roku 2019 o více než milion hektarů plodin, rozsáhlé lesní požáry zasáhly Francii a Španělsko a Nizozemsko muselo v polovině července vyhlásit nedostatek vody.
Podle odborníků bude nutné vedle stávajících vodních nádrží více investovat také do obnovy mokřadů, říčních niv a opatření podporujících vsakování vody do půdy. Zdravá krajina totiž dokáže lépe zadržovat vodu a současně přispívá ke zmírňování dopadů letních veder prostřednictvím přirozeného výparu. Vědci zdůrazňují, že adaptační opatření v krajině budou v podmínkách pokračující klimatické změny stále důležitější pro zajištění dostatku vody i ochranu zemědělské produkce a přírodních ekosystémů.
Zdroj: ČZU v Praze