Nálet škodlivých motýlů pokračuje, hrozí riziko poškození zeleniny, kukuřice i okrasných rostlin

ÚKZÚZ upozorňuje pěstitele na aktuální vývoj náletů hospodářsky významných druhů motýlů sledovaných pomocí sítě světelných lapačů. Monitoring poskytuje důležité informace o výskytu dospělců, které umožňují předpovědět období kladení vajíček, výskyt housenek na rostlinách a správné načasování ochranných opatření.

Housenky sledovaných druhů mohou způsobovat škody na širokém spektru plodin, mezi které patří zejména zelenina, brambory, kukuřice, cukrovka, slunečnice, mák, ovocné dřeviny a okrasné rostliny. Aktuální grafické výstupy z jednotlivých lokalit jsou k dispozici v mapách výskytu a slouží pěstitelům jako podklad pro rozhodování o ochraně porostů.

Výskyt některých motýlů je nízký, u dalších hrozí zvýšené riziko škod

U černopásky bavlníkové (Heliothis armigera) byly v letošní sezoně zaznamenány pouze ojedinělé úlovky dospělců. Záchyty jsou nízké, a proto se v současnosti předpokládá také nízké riziko škod. Tento škůdce může napadat například brambory, rajčata, papriky, lilky, kukuřici, obilniny, fazol, slunečnici i okrasné rostliny. Naopak u kovolesklece gama (Autographa gamma) jsou od poloviny července zaznamenávány silné nálety. Ve světelných lapačích byly potvrzeny početné úlovky téměř na všech sledovaných lokalitách, přičemž denní záchyty dosahují desítek jedinců. Vzhledem k vysoké početnosti může tento škůdce představovat zvýšené riziko poškození zejména u řepy, slunečnice, luskovin, brambor, brukvovité zeleniny, paprik, rajčat a okrasných rostlin. U můry kapustové (Lacanobia oleracea) jsou v průběhu července zaznamenávány pouze jednotlivé záchyty. Výskyt zůstává nízký a tomu odpovídá i malé riziko škod. Tento druh může poškodit především brukvovitou zeleninu, salát, řepu, rajčata, chmel, hrách a chřest. Také u můry zelné (Mamestra brassicae) jsou zatím zjišťovány pouze slabé a lokální úlovky. Vyšší výskyt se očekává až v první polovině srpna v souvislosti s nástupem druhé generace. Škůdce ohrožuje zejména brukvovitou zeleninu, ale také cibuli, salát, hrách nebo cukrovou řepu.

Osenice mohou ohrozit kořeny i nadzemní části rostlin

U osenice černé C (Xestia c–nigrum) je první generace letu již za vrcholem a současné záchyty jsou nízké. Na začátku srpna se však očekává zvýšení letové aktivity druhé generace, což může znamenat vyšší riziko škod. Housenky tohoto druhu poškozují především podzemní části okopanin, kořenovou zeleninu, cibuli a mohou poškodit také kořeny ovocných dřevin. U osenice polní (Agrotis segetum) jsou letové křivky zatím nevyrovnané a bez jasně určeného vrcholu aktivity. Od začátku srpna se očekává nárůst počtu zachycených dospělců, který může zvýšit riziko škod. Tento široce polyfágní škůdce napadá například obilniny, kukuřici, sóju, řepku, mák, slunečnici, brambory, řepu, zeleninu, révu i mladé ovocné stromky ve školkách. U osenice vykřičníkové (Agrotis exclamationis) jsou úlovky zaznamenávány na všech sledovaných lokalitách. Početnost je nevyrovnaná a pohybuje se od jednotek až po desítky dospělců denně, což může znamenat vyšší riziko poškození. Tento druh škodí širokému spektru plodin, například zelenině, bramborám, mangoldu, řepě, mrkvi, slunečnici nebo řepce.

Zavíječ kukuřičný rizikem pro porosty kukuřice

Významným škůdcem zůstává také zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis), který může způsobit výrazné hospodářské škody zejména v teplejších oblastech Moravy, Vysočiny, Polabí a Plzeňska. Riziko je vyšší především tam, kde je soustředěna intenzivní produkce kukuřice v souvislosti s chovem hospodářských zvířat. V teplejších oblastech byl vrchol letové aktivity zaznamenán již od první poloviny června, ve vyšších polohách byl nálet dospělců pozdější. Aktuálně jsou záchyty slabší, přesto zůstává v rizikových oblastech nutné sledovat vývoj populace. Pěstitelům se doporučuje pravidelně kontrolovat porosty zeleniny a při zjištění výskytu housenek provést jejich mechanický sběr a likvidaci. Pokud je nutné použít přípravky na ochranu rostlin, nejúčinnější je jejich aplikace v době maximálního líhnutí housenek z vajíček a proti mladým housenkám do druhého vývojového stupně. Protože jsou housenky těchto motýlů během dne často ukryté v půdě nebo mezi listy a aktivní jsou především v noci, doporučuje se ochranný postřik provádět také za soumraku nebo v nočních hodinách, kdy jsou housenky lépe zasažitelné. Při použití insekticidů je nutné dodržet také stanovenou ochrannou lhůtu, která může podle přípravku dosahovat 7 až 14 dní.

Zdroj: Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ