Čeští vinaři loni zvýšili produkci vína, dovoz ale nadále výrazně převažuje

Čeští vinaři vyprodukovali v roce 2025 celkem 619 tisíc hektolitrů vína, což představuje meziroční nárůst o 169 tisíc hektolitrů. Přesto domácí produkce zůstává výrazně nižší než objem dovozu. Do České republiky se loni dovezlo více než 1,69 milionu hektolitrů vína v hodnotě přes osm miliard korun. Vyplývá to ze Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství.

Z celkové produkce připadaly přibližně tři čtvrtiny na bílá vína a zbývající čtvrtina na vína červená. Na zahraniční trhy bylo z České republiky vyvezeno 52 tisíc hektolitrů vína v hodnotě necelých 500 milionů korun. Nejvýznamnějším exportním trhem zůstává Slovensko, kam směřovala největší část české produkce. Naopak dovoz vína meziročně dále vzrostl. Největší objem představovala vína balená v nádobách do dvou litrů, především z Itálie. Významný podíl měla také šumivá vína dovážená zejména z Itálie, Německa a Francie a vína ve velkých obalech, kde dominovalo Maďarsko.

Rozloha vinic se mírně snížila, přibyly nové výsadby

Obhospodařovaná plocha vinic v České republice dosáhla loni 16 950 hektarů, což představuje meziroční pokles o 359 hektarů. Přesto vinaři vysadili přibližně 216 hektarů nových vinic, tedy téměř o 93 hektarů více než v předchozím roce. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy patřily Pálava, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský, Merlot a Solaris. Nejrozšířenějšími bílými odrůdami v českých vinicích zůstávají Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský. Z modrých odrůd převažují Frankovka, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. V ekologickém režimu bylo obhospodařováno 991 hektarů vinic, dalších 424 hektarů bylo v přechodném období na ekologické hospodaření.

Světové vinařství ovlivňuje klima i změny na trhu

Podle zprávy Ministerstva zemědělství dosáhla světová produkce vína v roce 2025 odhadovaných 227 milionů hektolitrů, což představuje jen mírný meziroční nárůst. Jde však již o třetí rok po sobě, kdy produkce zůstává na historicky nízké úrovni. Důvodem jsou především klimatická nestabilita a přizpůsobování produkce slabší poptávce. V zemích Evropské unie pokračuje úbytek ploch vinic, zejména ve Francii a částečně také ve Španělsku. Naopak Itálie loni zvýšila produkci o 15 % a zůstala největším producentem vína v Evropě.*

Zdroj: ČTK