Cílem této práce bylo testování in vitro multiplikace nově vyšlechtěné české odrůdy jabloně Idapaz, která se vyznačuje velmi kvalitními plody a tržním potenciálem. Kultura byla založena z narašených pupenů této odrůdy, povrchově desinfikovaných 0,15% roztokem chloridu rtuťnatého po dobu jedné minuty. Vybraným sterilizačním postupem se podařilo eliminovat cizorodé mikroorganismy. Po sterilizaci se viditelné mikrobiální kontaminace vyskytly pouze u jednoho z třiceti explantátů. Následně bylo testováno pět druhů MS média, obsahujících 1, 2 a 4 mg/l BAP (6-benzylaminopurin), nebo 0,5 a 1 mg/lTDZ (thidiazuron) pro indukci multiplikace. Nejvyšší koeficient množení 1,63 byl dosažen na MS médiu s koncentrací fytohormonu TDZ 0,5 mg/l. Při použití fytohormonu BAP v rozsahu koncentrací 1 až 4 mg/lbyl koeficient zmnožení nižší a pohyboval se mezi 1,37 a 1,43. Celkově lze konstatovat, že dosažený multiplikační koeficient je dostatečný pro udržení a postupné namnožení zkoumané odrůdy Idapaz pro případné další biotechnologické postupy nebo pokusy s in vitro kořeněním.
Jablka hrají prim
Jablka jsou významnou potravinářskou komoditou a klíčovou součástí nutričně vyvážené stravy zejména v podmínkách mírného klimatického pásma střední Evropy. Kromě přímého konzumu se plody široce využívají v potravinářském průmyslu. V České republice je jabloň (Malus domestica Borkh.) hospodářsky nejvýznamnější ovocnářskou plodinou. Racionálním vysvětlením této skutečnosti je fakt, že na rozdíl od ostatních ovocných druhů, bylo možno plody jabloně dlouhodobě uchovat relativně čerstvé přes celou zimu. Zejména jablka tak historicky hrála klíčovou roli ve výživě našich předků, a to především v zimě a časném jaru v době nedostatku jiných zdrojů vitamínů. Rozloha jejich pěstování představuje v současnosti téměř polovinu z celkové plochy produkčních ovocných výsadeb (Němcová a Buchtová, 2023). V roce 2023 bylo na našem území registrováno 5229 hektarů intenzivních sadů jabloní. Současné pěstované odrůdy jabloně (Malus domestica Borkh.) jsou následkem dlouhé spontánní i cílené kulturní hybridizace a indukovaných mutací značně heterogenní. Genetická diverzita, a to i v oblasti tvorby plodonosného obrostu, však poskytuje zároveň i zdroj nových znaků pro šlechtitele. Šlechtitelská činnost ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy, s. r. o. (VŠÚO) využívá od počátku základních tradičních metod, tj. křížení a selekce.
Text a foto: Ing. Jiří Sedlák, Ph.D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2024.
