Výsledky v tomto příspěvku přináší porovnání obsahu vitamínu C v plodech rakytníku u odrůd Askola, Botanika, Hergo, Orange energy, Krasavice, Sirola a Sluníčko, a to v čerstvém stavu, dále po zpracování na džem a kompot, přičemž bylo sledováno, jak se obsah vitamínu C změní po třech měsících skladování v jednotlivých produktech. Nejvyšší obsah vitamínu C byl v čerstvém stavu naměřen u odrůd Askola (2241,26 mg/kg) a Orange energy (1770,35 mg/kg), přičemž první jmenovaná odrůda vynikala i v případě obou produktů. Nejnižší hodnoty v případě čerstvých plodů byly naměřeny u odrůdy Botanika (763,84 mg/kg). Po třech měsících skladování produktů při teplotě 4 °C byl naměřen pokles obsahu vitamínu C v rozpětí 0,57–23,46 % u džemu a 0,09–41,57 % u kompotu. K významnému poklesu obsahu vitaminu C při skladování došlo u obou produktů pouze v případě zakoupených a u vyrobených z odrůdy Sluníčko.
Zdraví prospěšné látky
Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides) přitahuje velkou pozornost zejména kvůli rozmanité škále obsahových látek v bobulích a listech (Ma et al. 2020). Tyto rostlinné části i produkty z nich jsou zdrojem bioaktivních látek včetně fenolických sloučenin jako jsou flavonoidy (rutin, kvercetin, kaemperol, myrecitin), vitamíny (zejména tokoferoly, karotenoidy, kyselina askorbová, vitamíny B1, B2 a K), bílkoviny, aminokyseliny a minerály (Fe, Ca, P a K). Kromě toho rostlina obsahuje organické kyseliny (kyselina chinová, jablečná, šťavelová a vinná), mastné kyseliny (kyselina olejová, linolová, linolenová) a fytosteroly (β-sitosterol, ergosterol) (Olas 2016). V rakytníku byl objeven také alkaloid hippophein, z něhož vzniká biologicky aktivní amin serotonin, který patří do skupiny endorfinů (Valíček & Havelka 2008). Obsažené látky a sloučeniny jsou prospěšné pro zdraví, ať už jsou to protizánětlivé účinky, buněčná antioxidační aktivita, nebo pozitivní účinek na kardiovaskulární systém (Ma et al. 2020). Výživové a bioaktivní sloučeniny rakytníku se liší podle zralosti plodů, velikosti, druhu, zeměpisné polohy, podnebí, způsobu extrakce, anebo metody detekce (Wang et al. 2021).
Navzdory uvedeným prospěšným účinkům jsou plody rakytníku méně často konzumovány z důvodu jejich senzorických vlastností. Především zde vyniká silná kyselost, svíravost a hořkost s velmi nízkou úrovní sladké chutě (Ma et al. 2020). V potravinářském průmyslu jsou bobule rakytníku široce využívány jako surovina pro výrobu džemů, šťáv, želé, kompotů, likérů, doplňků stravy, ale i potravinářského barviva. Významným produktem je též rakytníkový olej, který vykazuje řadu příznivých účinků na lidský organismus (Zhou et al. 2017; Bajer 2014). Jednou ze žádaných látek u rakytníku je vitamín C, přičemž obecně platí, že čerstvě sklizené ovoce obsahuje více vitamínu C než skladované.
Celý text článku naleznete v tištené verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2024.
Text a foto: Ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví, FAPPZ, ČZU v Praze
