Vědecké týmy z České zemědělské univerzity (ČZU) a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) se podílely na studii publikované v uznávaném vědeckém časopise Communications Earth & Environment. Tato studie, první svého druhu v Evropě, ukazuje, že potenciální uhlíkový zisk z ochrany, obnovy a pokračujícího růstu stávajících původních lesů („pralesů“) a starých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou a dlouhodobou kontinuitou, byť v minulosti člověkem obhospodařovaných (“starých lesů”) činí přibližně 300 megatun C02 ročně. Toto množství je vyšší než současné poutání uhlíku evropskými lesy a úroveň srovnatelná s cílem Zelené dohody EU pro rok 2030 pro odstraňování C02.
Dr. Zoltan Kun, jeden z iniciátorů studie k tomu uvádí: „Zelená dohoda EU zahrnuje Strategii EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030, která obsahuje závazek urgentně mapovat a chránit poslední pralesy a staré lesy v Evropě. Tato studie potvrzuje, že ochrana stávajících pralesů a starých lesů a jejich obnova by nejen prospěla biodiverzitě a plnila závazek EU k Úmluvě o biologické rozmanitosti (CBD), ale také podpořila Klimatickou dohodu EU významným přispíváním k cíli v oblasti absorpce uhlíku.“
Výzkum zahrnoval analýzu dat shromážděných v různých typech lesních stanovišť po celé Evropě a výpočet množství uhlíku uloženého v nadzemní, podzemní a mrtvé biomase stromů a v lesní půdě. Studie zjistila, že zásoby uhlíku v původních a přirozených lesích (tj. lesích bez přímého vlivu člověka) byly podhodnoceny, a proto i nedoceněny v klimatických a lesnických dohodách a strategických dokumentech. „Použití potenciální kapacity uhlíkového zásobníku v přirozených lesích jako ekologicky podložené referenční úrovně, které je možné ochranou starých lesů dosáhnout, odhaluje značné příležitosti pro mitigaci klimatické změny,“ vysvětluje další ze spoluautorů M. Svoboda. Výsledky studie ukazují, že dosažení potenciální kapacity uhlíku v existujících starých (i hospodářských) lesích tím, že se trvale umožní jejich pokračující růst a samovolný vývoj, je důležitým prostředkem zmírňování změny klimatu, který má EU k dispozici.
„Naše zjištění poskytují přesvědčivé důkazy o naléhavé potřebě zachování stávajících pralesů a starých lesů, což byl jeden ze závazků členských států EU v rámci Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030. Současný stav lesů v Evropě není ideální, kácení starých lesů v Evropě i v ČR stále probíhá. Podle zprávy EEA State of Nature in the EU z roku 2020 pouze 15 % lesních biotopů v síti Natura 2000 (soustava chráněných území, která má zajistit dlouhodobé přežití nejcennějších a nejohroženějších druhů a stanovišť) vykazuje příznivý stav ochrany,“ říká Martin Mikoláš (ČZU), jeden ze spoluautorů studie.
Není proto náhodou, že vědci z VÚKOZ, kteří se na uvedené studii podíleli, rozbíhají od ledna společně s 15 výzkumnými organizacemi z 9 evropských zemí další rozsáhlý a podrobný výzkum na toto téma v rámci evropského projektu Horizon Europe - WILDCARD. V něm budou kromě kalkulací zásob uhlíku v živé i tlející biomase a v půdě analyzovány i změny biodiverzity různých skupin organismů (cévnaté rostliny, mechorosty, lišejníky, houby, hmyz, půdní mikrobiom a další) po upuštění od dalšího hospodaření, a to nejen v původně hospodářských lesích, ale i na zemědělské půdě. „Plné využití spontánních přírodních procesů je velice lákavé. Musíme ale porozumět tomu, co přesně se děje, když člověk v krajině nebo její části zcela přestane hospodařit, říká Pavel Šamonil, vedoucí jedné části začínajícího čtyřletého projektu. „Naším úkolem bude zjistit, kde a jak dochází k největším synergiím, tj. ke zvyšování zásob uhlíku i biodiverzity současně; tedy kde ‚nedělat vůbec nic‘ bude nejvýhodnější“, dodává k tomu Kamil Král.
To, že je ochrana starých lesů horké téma i přímo v České republice mimo jiné ukazují i další studie a nemalá mediální a společenská pozornost, které toto téma poutá. Za zmínku stojí např. nedávný článek o zatím téměř nechráněných starých lesích sledovaných vědeckou skupinou z ČZU, publikovaný v týdeníku Respekt, či připravované memorandum o vyváženém způsobu hospodaření ve starých bučinách Ždánického lesa a Chřibů.
Zdroj: TZ ČZU
