Kůrovec Pseudips mexicanus pochází ze Severní a Střední Ameriky, kde je považován za významného škůdce borovic. V roce 2023 byl jeho výskyt poprvé zaznamenán na evropském kontinentu, v Irsku. Zároveň byla přijata opatření s cílem zamezit dalšímu šíření tohoto škodlivého organismu.
Kůrovec Pseudips mexicanus(syn. Ips mexicanus, I. radiatae, Tomicus mexicanus, T. radiatae) taxonomicky náleží do řádu brouci (Coleoptera), čeledi nosatcovití (Curculionidae) a podčeledi kůrovci (Scolytinae). P. mexicanus je druhem pocházejícím ze Severní a Střední Ameriky. Tento škůdce napadá v oblastech svého původu řadu zástupců rodu borovice (Pinus): Pinus albicaulis (borovice bělokmenná), P. attenuata (b. hrbolkatá), P. ayacahuite (b. mexická), P. cembroides (b. limbovitá), P. contorta (b. pokroucená), P. contorta var. latifolia (b. pokroucená širokolistá), P. arizonica var. cooperi (b. arizonská), P. devoniana (b. mičoakánská), P. durangensis (b. durangská), P. flexilis (b. ohebná), P. hartwegii (b. Hartwegova), P. jeffreyi (b. Jeffreyova), P. lambertiana (b. Lambertova), P. leiophylla (b. hladkolistá), P. montezumae (b. Montezumova), P. muricata (b. ostnitá), P. oocarpa (b. vejcoplodá), P. patula (b. rozložená), P. ponderosa (b. těžká), P. pseudostrobus (b. vejmutovkovitá/pavejmutka), P. radiata (b. montereyská) a P. teocote (b. aztécká). Borovice lesní (Pinus sylvestris) dosud nebyla zaznamenána jako hostitel tohoto kůrovce.
Vzhledem k riziku, které tento škůdce představuje, byla přijata úřední opatření, do kterých náleží vymezení dotčené oblasti, provádění intenzivního dozoru a omezení pohybu hostitelského materiálu.
Biologie a symptomy výskytu škůdce
Dospělci P. mexicanus jsou 3,5 až 5 mm dlouzí, leskle tmavě hnědí. Charakteristickým znakem rodu Pseudips je přítomnost tří hrbolků na každé straně zkosené části krovek. Škůdce je polygynním druhem (jedná se o soužití samečků s více samičkami). Samečci po napadení hostitelské dřeviny staví snubní komůrku, kde se k nim poté připojí dvě nebo tři samičky. P. mexicanus má čtyři larvální stadia (instary). Chodbičky vytvořené larvami se postupně zvětšují, a nakonec končí oválnou kukelní komůrkou, v níž se larvy vyvíjejí v dospělce. Druh může přezimovat jak ve stadiu larev, tak ve stadiu dospělců.
Celý text článku nalezete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2024*
Text: Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Úvodní foto: W. Siegmund