Světový den mokřadů připomíná, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. Na seznam mezinárodně významných mokřadů je zapsáno 14 míst z České republiky.
Tři z nich však zatím nejsou součástí velkoplošného chráněného území, tedy národního parku či chráněné krajinné oblasti – mokřady dolního Podyjí, krušnohorská rašeliniště a Lednické rybníky. Světový den mokřadů s datem 2. února je vzpomínkou na podpis mezinárodní úmluvy na ochranu mokřadů, která byla podepsána v íránském Ramsaru před 53 lety.
„Mokřady patří k nejohroženějším místům u nás i ve světě. Mnoho z nich bylo poškozeno, odvodněno nebo dokonce zcela zničeno. Za posledních sto let jich v Evropě zanikla většina. Musely ustoupit intenzivnímu zemědělství i výstavbě. Ty, které se zachovaly, patří ke klenotům naší přírody. Na soutoku Moravy a Dyje i v Krušných horách se nyní připravuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti. To by znamenalo větší ochranu nejen pro tyto mokřady, ale i pro jejich široké okolí,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Krušné hory – to jsou rašeliniště, vrchoviště nebo podmáčené louky, rozsáhlé bukové lesy na svazích. Jde o naše poslední velké pohoří, které není chráněné jako celek. Krušnohorské náhorní plošiny jsou jedinečné v celé Evropě. Jsou ty vyhlášeny 2 ptačí oblasti, 15 evropsky významných lokalit, 5 národních přírodních rezervací a řada dalších maloplošných chráněných území. Nyní se tu s obcemi a dalšími subjekty předjednává možné vyhlášení chráněné krajinné oblasti, která by toto jedinečné území chránila území jako celek.
Harmonicky utvářená krajina soutoku řek Moravy a Dyje představuje nejrozsáhlejší lužní lesy uprostřed Evropy. Zdejší mokřady jsou zapsané na mezinárodním seznamu mokřadů, v roce 2003 tu byla vyhlášena biosférická rezervace. O dva roky později vznikla ptačí oblast a dvě evropsky významné lokality. První rezervace zde vznikly v roce 1949. Nyní tu probíhá proces vyhlašování chráněné krajinné oblasti Soutok.
Mokřady se podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí, zmírňují dopady klimatických změn a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete zde.
Česká republika je jedním ze 172 států dodržujících Úmluvu o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, tzv. Ramsarskou úmluvu, která ukládá členským zemím povinnost vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad mezinárodního významu. Ten by měl svými přírodními hodnotami splňovat mezinárodně schválená kritéria. Stát se taktéž zavazuje ke zvýšené péči a ochraně těchto území. V České republice je zapsáno 14 takových mokřadů. Mezi prvními byly např. Šumavská rašeliniště (1990), Třeboňské rybníky (1990), Krkonošská rašeliniště (1993) či Mokřady dolního Podyjí (1993).
Zdroj: MŽP*
