Miroslav Slavík, výrobní ředitel FUNGHI CZ, a. s., jedné z největších pěstíren jedlých hub v tuzemsku, spolu s technologem Danielem Řeháčkem nám umožnili nahlédnout do pěstebních hal v Bílovci v Moravskoslezském kraji. Měsíční produkce žampionů, hlívy a dalších hub zde dosahuje zhruba 250 tun. Houby do českých řetězců dodávají kontinuálně po celý rok.
Původní pěstírna hub vznikla v Bílovci v roce 1996, pěstovaly se tu žampiony a hlíva ústřičná ve vlastním substrátu, což bylo technologicky náročnější než dosud. Pěstební cyklus byl vzhledem k nezbytné fázi prorůstání substrátu asi o 14 dní delší. V současnosti firma Funghi CZ nakupuje již inokulovaný substrát z Polska nebo Maďarska a soustředí se pouze na vlastní pěstební technologii hub se zhruba šestitýdenním cyklem. Celková pěstební plocha, která je rozdělená do několika hal a kójí, dosahuje 8700 m2. Pěstují zde žampion zahradní, žampion hnědý, hlívu ústřičnou a shii-take (houževnatec jedlý). „Řetězce si houby objednávají většinou jeden den dopředu,“ podotkl M. Slavík. A dodal: „Ještě ten den houby sklidíme, zabalíme a dovezeme.“ Větší akce plánují zhruba dva týdny až měsíc předem. Díky rychlému zchlazení v šokeru si houby po sklizni uchovávají původní vlastnosti, poté putují do chladírny, kde se udržuje optimální teplota, následně se balí na balicí lince.
„Žampiony sklízíme při teplotě 16 až 18 °C a po sběru je musíme co nejrychleji zchladit proto, aby přestaly zrát. V šokeru zůstanou dvě až tři hodiny a potom je přesuneme do chladicí místnosti,“ vysvětlil D. Řeháček. Do řetězce houby dodají buď ještě v den objednávky, nebo druhý den. „Pokud jde o preference hub zákazníky, na špičce se drží žampion zahradní, následuje hlíva ústřičná a žampion hnědý Portobello. Ten má plně vyzrálou plodnici a je vhodný například na grilování. V nabídce máme příležitostně také hlívu královskou nebo shii-take, která má široké uplatnění nejen v orientální kuchyni. Exotické houby jsou v tuzemsku zatím vhodnější do menších pěstíren, protože jsou náchylnější k chorobám,“ uvedl M. Slavík. Jak vysvětlil D. Řeháček, pěstební cyklus žampionů začíná umístěním naočkovaného prorostlého substrátu do kóje a zasypáním rašelinou. Substrát ponechají dva týdny prorůstat při teplotě kompostu 25 °C a pak provedou tzv. šok. Jde o rapidní zchlazení kompostu po dobu sedmi dnů, po kterém se začnou tvořit malé žampiony. „Kromě optimální teploty kompostu hlídáme také teplotu vzduchu, množství CO2, která dosahuje při prorůstání kolem 20 tisíc ppm, vlhkost a čerstvý vzduch. K tomu nám pomáhá počítačem automaticky řízená atmosféra,“ uvedl M. Slavík.
Celý článek si můžete přečíst v týdeníku Zemědělec.
