V České republice je enormně nízká daň z nemovitostí a daň za vynětí území z půdního fondu. Zdražení vyjmutí metru čtverečního o několik stovek korun je tak dobrá investice a měla by vést k větším investicím do zastavování brownfieldů. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Poplatek za vyjmutí by se měl zvýšit na základě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou schválila vláda. Podle té by krom jiného nově nemělo být možné využívat nejkvalitnější zemědělskou půdu k výstavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren.
"Myslím si, že všude na Západě se za zábor zemědělské půdy platí výrazně více. A myslím si, že je správné, že Česká republika pravidla zpřísňuje. Stavět je třeba na brownfieldech a na bývalých nádražích a areálech. Tam se má primárně koncipovat rozvoj. Stavět je třeba rozumněji a do výšky," uvedl Hladík. Zároveň dodal, že podle dat ministerstva průmyslu a obchodu je registrováno více než 60.000 kilometrů čtverečních brownfieldů. V Praze jsou pak podobných pozemků tisíce hektarů a hlavní město by se mělo soustředit hlavně na výstavbu v těchto oblastech. Ze zprávy o stavu životního prostředí za rok 2022 vyplývá, že mezi lety 2014 až 2022 bylo v Česku podle ministerstva životního prostředí (MŽP) nově evidováno 2110 brownfieldů s celkovou plochou 5616 hektarů. V roce 2022 bylo z Národní databáze brownfieldů vyřazeno 174 lokalit o celkové rozloze 279 hektarů, které se buď prodaly či regenerovaly.
Rozdělení půdy podle kvality
Zemědělská půda je v Česku rozdělená podle kvality do pěti tříd. Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická. Návrh také počítá se zvýšením poplatků za zabrání půdy spadající do zbylých tří tříd. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být 300 Kč a 240 korun. Řada developerských společností se proti novele již dříve vymezila. Například v listopadu řekl ČTK vedoucí oddělení průmyslových nemovitostí v realitně poradenské společnosti Colliers Miroslav Kotek, že v současné době se Česko potýká s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních průmyslových areálů. To se pak projevuje ve vysoké ceně pozemků, které jsou momentálně v nabídce. Omezení rozlohy pro výstavbu a zdražení poplatku za vyjmutí území z půdního fondu by se tak nutně muselo propsat do celkové investice a tedy výše nájmu. České prostředí by tak mohlo přestat být pro řadu investorů ze zahraničí atraktivní, míní Kotek. A to i přestože Česká republika často figuruje jako odrazový můstek pro řadu západních firem, které chtějí expandovat na východ Evropy, dodal.
Zdroj: ČTK
